Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Graf č. 6: Závislost úrovně celkové adaptace žáků 6. tříd na změně kolektivu
Vycházíme nyní z otázky 2. Zcela analogicky se ukázalo, že skupina zkoumaných žáků, která na
prvním stupni měla stejné spolužáky, měla i nelepší celkovou adaptaci na přechod. Opačně pak
tomu bylo u skupiny žáků, u nichž došlo s přechodem na druhý stupeň zcela ke změně kolektivu
spolužáků, tedy přišla mezi spolužáky nové.
0,63
0,56
0,48
stejná škola jako 1. stupeň
1 – 4 roky jiná škola
jiná škola celý 1. stupeň
Celk
ov
á
ad
ap
ta
ce
žá
ků
6.
tř
íd
Změna prostředí
Závislost úrovně celkové adaptace žáků 6. tříd na změně prostředí
0,70
0,53
0,37
stejný kolektiv jako 1. stupeň
zhruba polovina kolektivu
jiný kolektiv celý 1. stupeň
Celk
ov
á
ad
ap
ta
ce
žá
ků
6.
tř
íd
Změna kolektivu
Závislost úrovně celkové adaptace žáků 6. tříd na změně kolektivu
75
Graf č. 7: Závislost úrovně celkové adaptace žáků 6. tříd
na jejich setkání se s třídním učitelem již před přechodem na druhý stupeň ZŠ
Graf vychází z otázky 3. Ukázala se zde skutečnost, že čím častěji se žáci 6. tříd setkali se svým
třídním učitelem, tím lepší je jejich celková adaptace. Pokud se s daným třídním učitelem dříve
nesetkali vůbec, mohlo to být například kvůli neprojevování zájmu se setkat ze strany učitele.
Případně však tito žáci mohli být zcela na jiné škole.
Graf č. 8: Závislost úrovně celkové adaptace žáků 6. tříd
na střídání různých učitelů v různých předmětech již na prvním stupni ZŠ
Tento graf vychází z otázky 4. Neprokázalo se zde, že nejvyšší míra střídání různých učitelů na
prvním stupni má největší význam pro celkovou adaptaci. Pokud však žáci měli na prvním