Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

natolik časté, aby měli význam pro špatnou adaptaci, tento význam je i zde rovněž pouze u obav 

u učení (neboť pouze zde je hodnota adaptace záporná). 

To přímo souvisí s poslední hypotézou. 

V H7. jsem formuloval, že úroveň adaptace na učivo u žáků 6. tříd je nižší, čím více tito 

žáci pociťovali obavu z učení při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ. 

-1,00

0,58

0,92

1,00

1,37

-0,72

0,45

0,60

0,39

0,46

učení

učitelé

spolužáci ve třídě

spolužáci ve škole

neznámé prostředí

Hod

n

ot

y 

ad

ap

ta

ce 

d

ív

e

k 

a 

ch

la

p

ců

 6.

 tř

íd

v r

ám

ci

 z

d

roj

ů

 ob

av

Zdroje obav (rizikové faktory)

Působení zdrojů obav pociťovaných dívkami a chlapci 6. tříd 

dívky

chlapci

81 

Graf č. 14: Závislost úrovně celkové adaptace žáků 6. tříd  

na stupni pociťovaných obav z učení 

Tento graf vychází z otázky 21. Zde zkoumáme tvrzení, zda u všech zkoumaných žáků 6. tříd 

klesají hodnoty celkové adaptace s poklesem hodnot vztahujících se k nabízených odpovědím. 

Toto  tvrzení  je  však  potvrzeno  jen  částečně,  neboť  nejvyšší  celkovou  adaptaci  na  přechod 

z prvního na druhý stupeň vykazuje skupina žáků, která uvedla, že se učení rozhodně neobává, 

nýbrž skupina, jež uvedla, že se učení neobává spíše. Nicméně u žáků, kteří odpověděli že se 

učení obávají spíše a dokonce i u žáků, kteří odpověděli, že se učení obávají rozhodně, nebyl 

výrazný pokles v celkové adaptaci. Z výsledků vyplývá, že obavy z učení rizikovými faktory 

zvládání  zátěže  při  přechodu  z prvního  na  druhý  stupeň  nejsou.  Považuji  H7.  jako 

nepotvrzenou. 

Tyto údaje jsem se ještě pokusil porovnat mezi dívkami a chlapci. 

0,70

0,75

0,69

0,53

2

1

-1

-2

Ce

lk

ov

á 

ada

pt

ace ž