Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

Jako důležité informace o žácích jsou vnímány především zdravotní stav, za závazné zdroje 

informací jsou také považovány dokumenty žáka. 

Ze zdrojů podpory a zátěže třídních učitelů žáků 6. tříd je zajímavé zjištění, že všichni zkoumaní 

učitelé uvádějí jako podporu spolupráci s rodiči, dále uvádějí také vedení školy a pedagogický 

sbor, za zátěž jsou uváděni hlavně samotní žáci, případně noví žáci či žáci s poruchami chování. 

V rámci poslední kategorie učení se býti třídním učitelem v podstatě učitelé dvou škol uvádějí 

za podpory kolegů, další dvě školy uvádějí, že tím se pedagog učí celou dobu a že, to se nedá 

předem naučit. 

Z druhé  části  výzkumu  jsem  zjistil,  že  celková  adaptace  zkoumaných  žáků  6.  tříd  na 

přechod z prvního  na druhý stupeň ZŠ je spíše dobrá, výsledná průměrná hodnota adaptace 

vyšla 0,68. 

Nebyla potvrzena H1., že úroveň celkové adaptace u žáků 6. tříd na přechod z prvního na druhý 

stupeň ZŠ je nižší u městských (větších) škol než u vesnických (menších škol). Hodnoty vyšly 

téměř stejně, městská škola vyšla lepší s rozdílem 0,01. Usoudil jsem tedy, že nezáleží tolik na 

typu školy podle obce, ale spíše na školách a třídách dále individuálně. 

Byla potvrzena H2., že úroveň celkové adaptace u žáků 6. tříd na přechod z prvního na druhý 

stupeň ZŠ je vyšší u dívek než u chlapců, s rozdílem 0,12. 

H3., formulovaná, že úroveň celkové adaptace u žáků 6. tříd na přechod z prvního na druhý 

stupeň ZŠ se liší  v závislosti na organizačních okolnostech souvisejících s tímto přechodem 

(typy  organizačních  způsobů  přechodů,  dřívější  setkání  žáka  s jeho  současným  třídním