Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
délka praxe 20 let a nejkratší délka praxe 2. rokem, nejdelší třídnictví bylo zaznamenáno
17. rokem a v pořadí po 5. a nejkratší 1. rokem.
Typy organizačních okolností související s přechodem byly zjištěny postupně všechny, v rámci
každé ze zkoumaných škol byly nalezeny 2 typy, u ZŠA typ [různá budova –; stejný kolektiv +]
a [různá budova –; různý kolektiv –], u ZŠB typ [stejná budova +; různý kolektiv –] a [různá
budova –; různý kolektiv –], u ZŠC typ [stejná budova +; stejný kolektiv +] a [různá budova –
; různý kolektiv –], u ZŠD typ [různá budova –; stejný kolektiv +] a [různá budova –; různý
kolektiv –]. Typ [různá budova –; různý kolektiv –] se vyskytl u všech zkoumaných škol, typ
[různá budova –; stejný kolektiv +] se vyskytl u dvou zkoumaných škol, typ [stejná budova +;
různý kolektiv –] pouze jednou a typ [stejná budova +; stejný kolektiv +] také pouze jednou.
85
Častá změna třídního kolektivu při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ bývá způsobena
zejména vlivem příchodů nových žáků z okolních menších vesnic.
Na žáky 6. tříd se předem připravují 2 školy ze zkoumaných 4 škol, jsou jimi ZŠA a ZŠC.
Adaptační kurzy, případně jiné akce spojené s adaptací žáků 6. tříd, konají třídní učitelé na
3 školách ze zkoumaných 4 škol, jsou jimi všechny kromě ZŠD.
Třídní učitelé žáků 6. tříd nejčastěji v procesu adaptace spolupracují s bývalými třídními učiteli
žáků z 1. stupně a učiteli různých předmětů z 2. stupně, případně se školním psychologem,
kterého nemá pouze ZŠC nebo v rámci školního pedagogického pracoviště (ŠPP)