Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

známkami pohlavního zrání, zejména objevením prvních sekundárních pohlavních znaků, a 

náhlým urychlením růstu. Zároveň však v tomto období dochází k řadě zásadních a výrazných 

psychických  změn,  které  bývají  vystihovány  jednak  novými  pudovými  tendencemi,  jednak 

hledáním  způsobů  jejich  uspokojování  a  kontroly,  celkovou  emoční  labilitou,  rovněž  však 

6 

nástupem vyspělého (formálně abstraktního) způsobu myšlení a nabytí jeho největšího rozvoje. 

Co  se  týče  sekundárních  pohlavních  znaků,  začínají  se  u  některých  dívek  objevovat  již 

v 8 letech, u jiných přichází až v 15 letech. Obě hranice tohoto rozmezí jsou však stále součástí 

jakési  normy. Rozmezí  těchto  fyziologických znaků je u chlapců udáváno o něco užší,  a to 

věkem 9 až 17 let. Analogicky v oblasti intelektového vývoje, zatím co u některých jedinců 

dochází  velmi  časně  k vytváření  abstraktních  pojmů  a  formálních  úsudků,  u  jiných  jedinců 

může zůstat tento vývoj naznačen, a to i v pozdějším období.  

Autoři zde udávají rozdělení dospívání na dvě období, kde prvním z nich je pubescence, druhé 

adolescence. V rámci prvního období pubescence, které vymezují věkem od 11 do 15 let, dále 

rozdělují na fázi prepuberty (první pubertální fázi), trvající v rozmezí od 11 do 13 – 15, na niž 

navazuje fáze vlastní puberty (druhá pubertální fáze). Vynaložil bych zde prostor alespoň pro 

první z těchto fází. Fáze prepuberty (první pubertální fáze) je charakterizována tedy začátkem 

prvních  známek  pohlavního  dospívání  (prvními  sekundárními  pohlavními  znaky)