Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

emociálních vztahů. 

Na základě studie Richards a Larson (1993) zaměřující se na změny nálad u chlapců a dívek 

v průběhu  dne  bylo  prokázáno,  že  neexistuje  jednoznačný  vztah  mezi  prožitky  a  stupněm 

zralosti. Výjimku však tvoří pocity hněvu u vyspělejších dívek. Chlapci, kteří vyspěli dříve, 

popisovali  na  jednu  stranu  více  pocitů  frustrace  a  napětí,  na  druhou  stranu  však  také  více 

pozitivních  pocitů,  vyšší  schopnost  soustředění  a  kladných  pocitů  z vlastní  síly.  Vyspělejší 

dívky častěji prožívají pocity studu, viny a pocity související s depresivními projevy, zatímco 

chlapci  popisují  také  novou  úroveň  negativních  pocitů  zaměřených  na  druhé,  které  jsou 

propojeny s opovržením a agresivitou. V návaznosti na fyzický vývoj a získávání hormonální 

rovnováhy postupně dochází ke zvládání a autoregulaci těchto impulzů a nabíhání jiné úrovně 

stereotypu v prožívání, k tzv. období vystřízlivění (Vágnerová, 2005; Macek, 2003). 

Moriarty a Touisseng (1976, in Mareš, Lacinová a Ježek, 2011) ve vztahu ke zvládání 

vlastních emocí a impulzů popisují  dva základní styly zvládání emocí, které se objevují u 

dospívajících v adolescenci. Jsou jimi hledači vjemů (sensers) a cenzory (censors). 

Hledači  vjemů  jsou  orientováni  na  získávání  nových  zážitků,  vyhledávají  nové  aktivity  a 

kontakty s lidmi. 

Cenzoři  se  snaží  svoji  senzorickou  zkušenost  omezovat,  a  přitom  vycházejí  z norem  svých 

rodičů, mají omezenější kontakty s lidmi a odmítají názory a zkušenosti, které jejím přejatým