Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

vlastně také význam pozitivní. V souvislosti s emoční nevyrovnaností a nejistotou se u dětí v 

pubertě rovněž projevují výkyvy v sebehodnocení.  

U pubescentů vyvolává celková nejistota obranné reakce.  

1. mechanismus kyvadla. Jestliže dospívající dosáhne zranitelnějšího stupně, vrátí se v určitých 

obdobích občas ještě k nezralému způsobu řešení situace. Pokud jedinec nezvládne větší zátěž, 

kterou je nějakým způsobem vystaven, jednou z možných obran se stává regrese (zpětný chod) 

na nižší vývojovou úroveň. 

2. únik do fantazie. Tato velice častá obranná reakce umožňuje kromě odpoutání od reality 

přinejmenším  také  symbolické  zvládnutí  nejrůznějších  situací,  které  reálně  dospívající  dítě 

nedovede řešit, případně prožití rolí, jež ve skutečnosti není možné prožít. 

10 

1.2  Kognitivní vývoj 

Tato kapitolka je důležitá tématu přechodu na 2. stupeň, protože jsou po dítěti oproti 

1. stupni  především  v rámci  školy  vyžadovány  mnohé  nové  a  náročnější  dovednosti  či 

kompetence, především v učení, ale i například při řešení problémů. 

Některé problémy v mysli bylo dítě schopno řešit již v dřívějším období. Například dítě 

předškolního  věku  již  chápalo  vztahy  mezi  různými  ději,  avšak  pouze  v názorné  podobě. 

Myšlení a řešení problémů bylo tedy v podstatě výhradně závislé na skutečnosti, zda je dítě 

schopno si danou zkušenost již představit, tedy zda dokáže vyvolat paměťové stopy dřívějších 

vjemů. 

Rozvoj  paměti,  krátkodobé  i  dlouhodobé,  je  ve  školním  věku  podporován  zejména 

v souvislosti s vývojem řeči. Na rozdíl od dětí ve věku kolem 6  – 7, které pro zapamatování