Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

vztazích s dospělými. Týká se to mimo jiné rovněž také  potřeby seberealizace, kdy v rámci 

vrstevnické skupiny jsou děti vzájemně srovnáváni na stejné úrovni a zastupují jistou vztažnou 

skupinu, umožňující se vzájemně porovnávat (Vágnerová, 2000, Fontana, 2014). 

Skupina  vrstevníků  u  dětí  středního  věku  obvykle  vzniká  na  základě  snadnosti  vzájemného 

kontaktu. Běžně může vznikat především ve školní třídě, neboť právě sem děti chodit musí. 

Obvykle však nevzniká jen tam, ale také v okruhu bydliště, případně jinou alternativní formou 

(například v rámci zájmového kroužku nebo výletu). 

Ve  středním  školním  věku  v rámci  kamarádských  skupin  ještě  obvykle  nejde  o  intimnější 

a stálejší  přátelství,  neboť  je  do  nich  přijat  v podstatě  kdokoliv,  pokud  splňuje  základní 

podmínky (Vágnerová, 2000). 

18 

Vztahy mezi vrstevníky v tomto období zpravidla nejsou pevné a stálé. V jednu chvíli je dítě 

schopné se s někým pohádat, kdy může pocítit náhle silnou nenávist, po další chvíli se však 

zase dovede udobřit a skamarádit. Ve skupině se dítě učí strategicky myslet, spolupracovat, 

komunikovat,  soupeřit,  smysl  pro  fair  play  (férové  jednání),  zvládat  frustraci  z prohry  a 

odolávat nátlaku skupiny (Thorová, 2015) 

Jednou  z hlavní  vrstevnickou  skupinou  dítěte  školního  věku,  a  z hlediska  tématu  mé 

diplomové práce zřejmě i nejdůležitější sociální skupinou, je školní třída. Charakteristická je 

pro ni věková vyrovnanost, navíc se zde nepředpokládá různá úroveň kompetencí, čemuž však 

běžně tolik nebývá. V tomto období se děti dostávají do takové fáze socializačního vývoje, kdy