Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

Shawa a Maxwella (2010, in Macek, 2003). V tomto výzkumu ohrožení chlapci, jejich matky 

a učitelé popisovali  problémy vyplynulé navenek, obtíže spíše hlubšího  vnitřního charakteru 

a úroveň školní způsobilosti, přičemž se tato studie zaměřila také na  důsledky přechodu na 

vyšší  vzdělávací  stupeň.  Jako  nejvýznamnější  skutečnosti  z hlediska  těchto  vývojových 

kaskád se v tomto výzkumu ukázaly problémy vyplynulé navenek a školní způsobilost v dětství 

a v období pubescence. Některé kaskádové dopady bylo možné přisoudit přechodu z jednoho 

stupně na druhý. 

24 

2.  Zátěž, stres a adaptace u dětí 

2.1  Zátěž a stres u dětí 

Pokud bychom chtěli pojmy zátěž a stres určitým způsobem vymezit či definovat, lze 

je běžně podle různých autorů, odborné, ale i populární literatury, považovat buď za synonyma, 

anebo uvažujeme pojem stres jako slovo podřazené pojmu zátěž.  

Například  Baumgartner  (2001)  se  přiklání  k vymezení  pojmu  stres  jako  vysoká  úroveň 

psychické zátěže. Nižší úroveň se pak vztahuje pouze k pojmu zátěž, k pojmu stres již nikoliv. 

Většina autorů však pojem zátěž a stres nerozlišují dostatečně zřetelně nebo vůbec. 

Charvát  (1969,  s.  66),  jež  se  danou  problematikou  zabývá  z biologického  pohledu,  definuje 

zátěž jako „stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizování (uvádění do pohotovosti) 

obranných nebo nápravných zařízení“. 

Tyrlík (2012) vymezuje zátěž v psychologickém smyslu jako určité působení na organismus, 

kdy výsledkem tohoto působení je vyvolání tělesných, ale i emočních reakcí. 

Dále uvádí, že o zátěži lze pojednávat jak v souvislosti s působením něčeho mimo nás, co jsme