Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

schopni vnímat, ale rovněž i v souvislosti s našimi vnitřními stavy. 

Podle  Čápa  a  Mareše  (2001)  se  v běžném  životě  setkáváme  s jistými  náročnými 

životními situacemi, pro jejichž pojmenování se používají různé termíny: konflikt, frustrace, 

stres, zátěž, a jiné. Někteří autoři (např. Mikšík, 1969) místo označení náročné životní situace 

či zátěž používají například také označení svízelné situace. 

Termínem konflikt v psychologii rozumíme působení určitých protichůdných sil, kterými jsou 

protichůdné motivy, cíle, obecnější podmínky či vlivy, jde o velmi různorodý soubor situací 

v lidském životě. 

Pod termínem frustrace označujeme zklamání, zmarnění či bezvýslednost. Vyznačují se tím 

situace, během nichž je znemožněno uspokojování důležitých potřeb. Mezi frustraci můžeme 

řadit i konflikt. Kromě konfliktu lze rozlišit tyto druhy frustrace: 

1.  Deprivace,  což  je  nedostatek  něčeho  důležitého  (např.  nedostatek  podnětu  pohybu  u 

nemluvněte nebo nedostatek kladného a trvalého emočního vztahu, lásky – označováno jako 

citová deprivace).  

2. Oddálení. Jedinec pociťuje naléhavě již nyní uspokojit potřebu, to však lze až v budoucnu 

(např. děti nebo mladiství chtějí žít jako dospělí, nemají však k tomu potřebné kompetence). 

25 

3. Zmaření či  nezdar, jde o zvlášť  těžkou frustraci.  Pod tímto pojmem  se rozumí zhroucení 

snahy o dosažení cíle či uspokojení potřeb (navíc se mnohdy zdá, že ani v budoucnu není naděje 

na realizaci těchto cílů či potřeb). 

Dále jsou již pojmy zátěž a stres užívány jako synonyma. 

Za zátěž či stres se označuje jistá situace, při níž se zvyšují nároky na člověka, případně