Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

zátěží, ale nemusí. Z jiného pohledu se určitá situace může jevit jako výzva, nebo ohrožení. 

U obou z těchto uvedených případů hraje totiž role otázka subjektivního zhodnocení, v němž 

poměřujeme nároky situace a své možnosti zvládnout ji. 

Pod výrazem stres lze uvažovat vlivy z prostředí, přesněji označované jako stresory, jinak také 

definované jako podmínky či okolnosti, které se u jedince vyskytují a způsobují mu zátěžové 

situace. Ty mohou být negativní (způsobují distres, např. prožívání úmrtí blízkého člověka), 

ale  i  pozitivní  (způsobují  eustres,  např.  rozechvění  se  při  spatření  milované  osoby).  Kromě 

těchto  stresorů rozumíme výrazem  stres také i  vnitřní stavy těmito stresory vyvolány, jde o 

stavy fyziologické (zrychlení frekvence dýchání, bušení srdce, zvýšení svalové práce, křečové 

stavy  svalstva,  atd.),  případně  psychofyziologické  (pocity  vyčerpání,  chronická  únava,  atd.). 

(Čáp a Mareš, 2001) 

26 

Vlivem stresorů dochází rovněž ke změnám emočním (výkyvy nálad, citové ochladnutí, atd.), 

kognitivním  (poruchy  poznávání,  narušení  usuzování,  zkreslení  vnímání,  atd.)  i  celkově 

v chování (změna chování k ostatním lidem i k sobě, ztráta chuti k jídlu či nechutenství nebo 

naopak přejídání, snížení výkonu, atd.) (Machač, Machačová a Hoskovec, 1985). 

Přestože  již  budeme  uvažovat  zátěž  či  stres  pouze  u  dětí,  stále  však,  stejně  jako 

u dospělého, i u dítěte platí, že povaha zátěže může být negativní, ale i pozitivní. Tato negativní 

či  pozitivní  povaha  zátěže  přitom  závisí  na  skutečnosti,  jak  se  dítě  a  danou  zátěží  dokáže