Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
i zvíře či (živou) hmotu (dále již jen člověka), zároveň však také dochází ke znesnadňování
podmínek pro jeho běžnou aktivitu. Tímto můžeme mít na mysli jak fyzikální, chemické
a biologické podmínky či faktory (např. horko, chlad, hluk, jedy, úraz, infekce, fyzická námaha,
atd.), tak i psychické (např. namáhavá duševní práce, náhlá událost, apod.).
Z určitého hlediska zdrojem stresu může být jednak vyhrocená krátkodobá situace, jednak však
také slabší, avšak dlouhodobá zátěž (Čáp a Mareš, 2001).
Pro naše zdraví představuje riziko ne každý stres, ale pouze ten, jenž působí dlouhodobě,
a takový, nad kterým nedokážeme převzít kontrolu. Zdrojem stresu však mohou být také
poměrně obyčejné všední situace, které se však stále opakují a postupně sčítají. Naopak situace,
které zvládneme, pomáhají posilovat pocit naší osobní kompetence.
Zátěž tedy sama o sobě není jednoznačně špatná nebo dobrá (Stuchlíková a kol, 2005).
Podle Buchwalda (2013) může dojít ke stresové situaci, pokud vnímáme ztrátu, ohrožení nebo
výzvu. Avšak tyto různé vjemy vyvolávají různé pocity. Tedy prožívání ztrát často vede ke
vzteku či smutku, pocit ohrožení je provázen strachem a znepokojením. Jiné situace však na
druhou stranu mohou být vnímány jako výzva a vzbuzovat tak pozitivní pocity jako např.
optimismus, zájem, radost a zvědavost.
Podle Lazaruse (1966) se situace, do nichž se v životě dostáváme, může stát mimořádnou