Pracovní právo - otázky ke zkoušce

• V nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas.

• V zemědělství.

• Při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména ve veřejném stravování, v kulturních zařízeních, v telekomunikacích a poštovních službách, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb.

• U naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců.

• Při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.

• U sezónních prací v zemědělství je možné kompenzaci realizovat až v období 3 týdnů od zkrácení.

• Tato zásada se neuplatňuje u práce přesčas s výjimkou uvedenou v § 90 odst. 2.

• Jeden zaměstnavatel nebere ohledy na to, zda má zaměstnanec pracovní poměr ještě u jiného zaměstnavatele a dny nepřetržitého odpočinku mezi směnami rozvrhuje podle sebe.

NEPŘETRŽITÝ ODPOČINEK V TÝDNU (§ 92)

• Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin.

• Jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle.

• Pokud se jedná o provozy, ve kterých nemůže dojít k přerušení práce, může být nepřetržitý odpočinek v týdnu zaměstnavatel stanovit i kratší než 35 hodin, ale nejméně 24 hodin v týdnu. Je však poté povinen poskytnout rovnocenné náhradní doby odpočinku tak, aby období dvou týdnů činila délka tohoto odpočinku alespoň 70 hodin nebo v zemědělství v období 3 týdnů potom 105 hodin a při sezónních pracích za období 6 týdnů alespoň 210 hodin.

• Dohoda je možná v kolektivní smlouvě/pracovní smlouvě/v jiné dohodě se zaměstnancem.

Druhy dovolené a podmínky pro vznik práva na dovolenou

DOVOLENÁ

• Je to pracovní volno, které by mělo zaměstnanci sloužit k odpočinku a regeneraci sil. Měla by být poskytována v týdnech, praxe je však taková, že se dovolená poskytuje podle potřeby zaměstnance i zaměstnavatele ve dnech, někdy i půldnech, čímž se smysl dovolené vytrácí.

• Z dobu dovolené je zaměstnanci poskytována mzda/plat.

DRUHY

• Dovolená za kalendářní rok (§ 212):

• Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

• Zaměstnanci právo na takovou dovolenou vzniká, i když přešel u téhož zaměstnavatele bezprostředně z jednoho pracovního poměru do druhého.

• Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.