Pracovní právo - otázky ke zkoušce

• Při nástupu na práci v noci.

• Podle potřeby, nejméně však jednou ročně.

• Kdykoliv o to požádá.

• Náklady na vyšetření nese vždy zaměstnavatel.

• Zaměstnanci pracující v noci musí být zajištěna možnost občerstvení, pracoviště musí být vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci apod.

• Je zakázáno, aby noční práce vykonával mladistvý zaměstnanec. Výjimku tvoří zaměstnanci starší 16 let, kteří mohou konat noční práce nepřesahující 1 hodinu a je-li to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, pokud je dohled nezbytný. Noční práce nezletilého musí ale bezprostředně navazovat na jeho denní směnu.

• Zvýšena ochrana žen, kdy těhotná žena, kojící a do 9 měsíců po porodu, požádá zaměstnavatele o přeložení na denní práci => musí ji vyhovět.

PRACOVNÍ POHOTOVOST

• Zaměstnanec nepracuje, je však připraven do práce nastoupit, když jej k tomu zaměstnavatel vyzve (je tzv. na telefonu).

• Rozsah dohodnuté pracovní pohotovosti není zákoníkem práce omezen. Jedná se o výkon práce nad rámec stanovených pracovních směn.

• Zaměstnanec není pracovní pohotovost konat, ale může se na ni se zaměstnavatelem domluvit.

• Pracovní pohotovost může být jen na místě odlišném od pracoviště zaměstnavatele. Kdyby zaměstnanec byl na pracovišti (byť by nepracoval) jednalo by se o pracovní dobu, respektive práci přesčas.

  • Příklad: Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou, že zaměstnanec bude doma a v případě potřeby jej zaměstnavatel zavolá k výkonu práce. Pokud zaměstnanec nepracuje, jedná se o pracovní pohotovost, pokud je zaměstnanec povolán k výkonu práce, jedná se o práci přesčas.

• Za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Kolektivní smlouva může tuto odměnu stanovit jinak.

• Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se nezapočítává do pracovní doby. Započítává se ale do sjednané limitů konání pracovní pohotovosti. Zaměstnanci přísluší za tuto dobu odměna, která není mzdou ani platem.

EVIDENCE (§ 96 ZP)

• Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované:

• směny [§ 78 odst. 1 písm. c)],

• práce přesčas [§ 78 odst. 1 písm. i) a § 93],

• další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví (§ 93a),

• noční práce (§ 94),

• doby v době pracovní pohotovosti (§ 95 odst. 2),

• pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel [§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95].

• Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele.

Definice dob odpočinku, dny pracovního klidu

DOBA ODPOČINKU

• Doba, která není pracovní dobou (negativní vymezení). Realizuje se tak základní právo zaměstnance na uspokojivé pracovní podmínky.

• Zákon ji neupravuje, ale garantuje: