Pracovní právo - otázky ke zkoušce

• Nařízená práce přesčas nesmí přesáhnout 150 hodin ročně a 8 hodin týdně. Oba uvedené limity platí současně.

• Přesčasovou práci nad limit 150 hodin ročně může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, ani v tomto případě však nesmí v průměru přesáhnout 8 hodin týdně. Z toho se vyvozuje, že přesčasovou práci, kterou může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat je 416 hodin za rok (52 týdnů * 8 hodin).

• Zaměstnavatel může požadovat více práce přesčas, než je limit, jen pokud se tak dohodl se zaměstnancem.

• Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno (negativní vymezení).

• U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu – takových zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit.

• Maximální stanovená délka pracovní doby za týden je 48 hodin včetně práce přesčas.

• Za práci přesčas náleží zaměstnanci náhradní volno. Náhradní volno však lze zaměstnanci poskytnout jen s jeho souhlasem. Jestliže nebylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno, náleží mu za dobu práce přesčas mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku.

• Práce přesčas je zakázaná mladistvým do 18 let věku (ani kdyby s tím souhlasil), těhotným ženám (absolutní zákaz, i na sjednané přesčasy) a ženám, které se starají o dítě do 1 roku (nelze jim to nařídit, ale na základě dohody je to možné).

DALŠÍ PRÁCE PŘESČAS VE ZDRAVOTNICTVÍ

• Důvod pro navýšení rozsahu dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví byl nedostatek zaměstnanců.

• Kdysi byl ve zdravotnictví limit 48 hodin týdně. Dnes už je možné tento maximální limit překročit.

• Jedná se o porušení zásad pracovního práva.

• Navýšení přesčasů je možné jen na základě dohody se zaměstnancem.

• Prodloužená pracovní doba ve zdravotnictví je způsobena i tím, že pracovní pohotovost na pracovišti je vedena jako pracovní doba.

Noční práce, pracovní pohotovost, evidence pracovní doby

NOČNÍ PRÁCE

• Noční práce je práce konaná mezi 22. hodinou večer a 6. hodinou ráno. V této souvislosti zákoník práce používá ještě pojem zaměstnanec pracující v noci. Jde o zaměstnance, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období nejdéle 26 týdnů.

• Je umožněna oběma pohlavím.

• Zaměstnavatel má ve vztahu k zaměstnancům pracujícím v noci zvláštní povinnosti související s bezpečností práce.

• Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to možné, rozvrhne zaměstnavatel pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Vychází se přitom z pětidenního pracovního týdne.

• Zaměstnanec pracující v noci musí být zvlášť vyšetřen lékařem (nejméně jednou ročně):