5AB-Stravovací služby a CR+CR a památky UNESCO ve Francii

RAKOUSKÁ KUCHYNĚ

Vedle krajových specialit je tato kuchyně ovlivněna především svými sousedy, tedy Čechy a Maďary. Pokrmy a způsoby přípravy byly často přebírány a začleňovány do vlastní kuchyně. Například guláš, který je původem z Maďarska.

V Tyrolsku se vyrábí jedinečné horské sýry. Moučníky jsou velmi známé i mezinárodně. Například Mozartovy koule, Apfelstrudel nebo dort Sachr.

Světovým nápojem je vídeňská káva. Z nealko nápojů jsou to limonády Almdudler. Z alkoholických nápojů je to pivo a víno.

ŠVÝCARSKÁ KUCHYNĚ

Kuchyně se dá definovat jako jednoduchá, výživná a také velmi aromatická. Typickými surovinami jsou brambory a sýr z kravského mléka, který je pro Švýcary stejně významný jako pizza pro Italy. Nejproslulejším sýrem je Emmentall, také ovšem Gruyere(slanější s ořechovou příchutí). Stejně jako Češi jsou Švýcaři milovníci pálenek a vypálí téměř všechno – švestky, hrušky, višně…

Specialitou je švýcarská čokoláda a fondue

České pohostinství

Oficiální historie českého pohostinství se datuje od roku 1918, ve skutečnosti je však mnohem starší, protože pohostinství na území české republiky bylo samozřejmě známo již v dobách středověku i novověku.

České pohostinství dosáhlo ve světě řady uznání a vždycky mělo dobré jméno. Období po první světové válce znamenalo expanzi rozvoje soukromého podnikání a zařadilo tak Prahu mezi nejvýznamnější evropská města. Národní kuchyně a dobré pivo slavily mezinárodní úspěchy. V Praze tohoto období vládl také čilý společenský život, hojně navštěvovány byly kavárny, výletní restaurace, noční bary, kabarety a varieté, ale i nesčetné množství různých hospod a hospůdek. Významné místo patřilo v tomto období i lázeňství, vedle starých lázeňských objektů byli budovány nové, sloužící též ke společenským a zábavním účelům. Mezi nejvýznamnější česká a moravská lázeňská města patřily Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jánské Lázně Poděbrady a Luhačovice.

Druhá světová válka a následné zásadní politické a hospodářské změny znamenaly pro naše pohostinství vážnou a dlouhodobou krizi. Likvidace soukromého podnikání po roce 1948 měla za následek velké omezení počtu provozoven. Pohostinství patřilo mezi plánovitě tlumené obory. Organizace socialistického pohostinství prošla řadou změn, z nichž za zmínku stojí rozdělení do několika gigantických celků. Nejvýznamnější z těchto gigantů byly Interhotely - síť velkých hotelů a luxusních provozoven sloužící převážně zahraničním hostům, Restaurace a jídelny - síť městských provozoven a Jednota - síť provozoven na venkově.

I přes překážky politického, technického a administrativního charakteru dařilo se alespoň v provozovnách určených převážně zahraničním hostům udržovat špičkovou úroveň služeb. Ke kvalitě služeb poskytovaných v tomto období přispělo zajisté odborné školství a řada gastronomických soutěží pro mládež i dospělé.