Dějiny literatury od starověku do 19. století PS.docx
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Hlavním hrdinou dramatu je svobodymyslný a temperamentní hraběcí syn Karel Moor, jenž přišel o otcovu důvěru, snoubenku i
dědická práva, a to zásluhou intrik svého bratra. Z touhy po pomstě a z lásky ke svobodě zakládá bandu loupežníků a odchází s ní do Čech.
Posléze Karel osvobozuje svého uvězněného otce, jenž ze žalu nad poznáním kruté pravdy umírá. Bohužel, loupežníci, kteří, mají Karlovi
pomáhat ve spravedlivé odvetě, se mu v rozhodujících chvílích vymknou z rukou a jednají jako obyčejní a bezohlední zločinci. To je také
hlavní důvod, proč Karel nakonec zastřelí svou bývalou lásku Amálii (dle jeho dřívější přísahy totiž náleží kumpánům). Drama končí tím, že
hlavní hrdina družinu opouští a je rozhodnut se nechat vydat soudu.
Úklady a láska (1784) - tragédie, rovněž jeden z vrcholů preromantického hnutí.
Valdštejn (1800) - dramatická trilogie.
Óda na radost - lyrická skladba, jejíž text využil Beethoven pro závěrečný sbor 9. symfonie.
další představitelé hnutí - Jakob LENZ (1751 - 1792) - dramatik, Friedrich KLINGER (1752 - 1831) - prozaik a dramatik, jeho drama
Sturm und Drang (1776) propůjčilo celému hnutí své jméno.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Ve stejné době, kdy byla tvořena vrcholná díla evropského preromantismu, psal své texty francouzský spisovatel Donatien Sade,
jenž byl na dlouhou dobu vyloučen pro amorálnost z literární historie (mnohá jeho díla byla vydána až ve 20. století, dokonce ještě roku
1957 se ve Francii vedl o ně soudní spor). Z hlediska filozofického a zejména díky svému volnomyšlenkářství je Sade svým způsobem
pokračovatelem osvícenců, avšak jejich myšlenky dovádí ke zcela originálním a protikladným závěrům. V souvislosti s tímto autorem se
často setkáváme s pojmem libertinismus - jedná se o volnost názorů, mravů, téměř absolutní nevázanost.
Donatien de SADE [donasjen de sad] (1740 - 1814) - mnohdy znám spíše pod jménem markýz de Sade. Francouzský spisovatel,
nejvýraznější představitel evropského libertinství.
Životní osudy markýze jsou vskutku dramatické a skandální. Byl několikrát souzen a vězněn pro mravní delikty, v nepřítomnosti
byl dokonce ve Francii odsouzen k trestu smrti. Posledních 11 let strávil v blázinci, kde dokonce pořádal divadelní představení. Zemřel
Charentonu v ústavu pro duševně choré.
Téměř celé literární dílo vznikalo ve vězení a již v době vzniku bylo předmětem ostrých polemik a skandálů, a to zejména pro
svou erotičnost a morální zvrácenost. Všechny násilnosti a mravní úchylky, jež se Sadovými texty jen hemží, vyvěrají z přesvědčení, že
kult přírody a právo na štěstí mohou ospravedlnit všechny zločiny a že lidská touha ukojit smysly opravňuje získávat požitky ve všech
oblastech. I přes svou psychopatologickou náplň je dílo z hlediska literárního hodnoceno velice pozitivně - zejména jsou vyzdvihovány
kultivovanost vyjadřovacích prostředků, rafinované postupy analýzy duše a filozofická hloubka. Kromě toho, že Sade ovlivnil například
prokleté básníky, Poea či surrealisty, staly se jeho knihy rovněž předmětem filozofických výzkumů a psychiatrických analýz.
literární dílo román Justina aneb Utrpení ctnosti (1791), Příběh Juliety, její sestry či 120 dní Sodomy.