Remarque---Na-západní-frontě-klid

Bylo mi lehko dostat se k jeho rotě. Jako první věc jsem si ho vzal do skladiště a postaral jsem 

se, aby dostal hezký mundúr. Hnedka ho uvidíš."

Jdeme na dvůr. Rota nastoupila do šiku. Mittelstaedt komanduje ,,pohov" a má prohlídku.
Tu spatřím Kantorka a musím se kousat do pysků, abych se nerozesmál. Má na sobě něco jako 

šosák z vybledlé, modré látky. Na zádech a na rukávech jsou velké, tmavé záplaty. Blůza patřila, 
jak se zdá, nějakému obru. O to jsou zase kratší ošoupané, černé kalhoty; sahají mu do půlky 
lýtek. Za to má zase prostorné boty, prastará jako kámen tvrdá bagančata, se špičkami nahoru 
ohnutými, šněrovaná ještě se strany. K vyrovnání toho je zase čepice  příliš malá, děsně špinavý, 
ubohý lívaneček. Celkem by člověk nad ním plakal.

Mittelstaedt se před ním zastaví: „Landšturmáku Kantorku, jak to máte vypucovaný knoflíky? 

Zdá se, že se to nikdy nenaučíte. Nedostatečně, Kantorku, nedostatečně!"

Řvu v duchu Vnitřním potěšením. Právě tak kárával Kantorek ve škole Mittelstaedta, touž 

intonací: „Nedostatečně, Mittelstaedte, nedostatečně!"

Mittelstaedt kárá dále: „Podívejte se na Böttchera, to je voják, z toho byste si mohl vzít 

příklad."

Nevěřím svým očím, Böttcher je tu taky, Böttcher,náš školník. A z toho si má vzít příklad! 

Kantorek po mně mrskne pohledem, jako by mě chtěl sežrat. Ale já se mu šklebím nevinně do 
obličeje, jako bych ho vůbec neznal.

Jak pitomě vypadá se svým lívanečkem a v téhle uniformě! A před takovýmhle něčím jsme 

měli smrtelný strach, když to trůnilo za katedrou a napichovalo tužkou francouzská nepravidelná 

slovesa, s kterými jsme pak ve Francii nevěděli co počít. Nejsou to ještě ani dvě léta; a teď tu 
stojí landšturmák Kantorek, nenadále kouzla zbavený, s křivými koleny a pažemi jako ucha od 
hrnce, se špatně vypucovanými knoflíky a v směšné póze, nemožný voják. Nemohu ho za žádnou 
cenu spojit s hrozivým obrazem za katedrou a věděl bych opravdu rád, co bych dělal, kdyby se 
mne,   starého   vojáka,   směla   ta   hromádka   neštěstí   někdy   zase   zeptat:   „Bäumře,   řekněte   mi 
imparfait všech - ."