Remarque---Na-západní-frontě-klid

stěny vozu do příkopu u cesty.

Nepřijde už nic. Jen monotónní volání: ,,Pozor drát" - spouštíme se do dřepu - opět napolo 

spíme.

V

Je obtížné zabíjet jednotlivou veš, když jich má člověk sta. Ta zvířátka jsou trochu tvrdá, a 

luskat věčně nehty jednou znudí. Proto upevnil Tjaden víčko škatulky na černidlo drátem nad 
pahýl hořící svíčky. Do této pánvičky vši jednoduše hází - praskne to a je po všem.

Sedíme kolem dokola, majíce košile v rukou, horní půlku těla nahou v teplém vzduchu a ruce 

v plné práci. Haie má zvlášť jemný druh vší: mají na hlavičce červený kříž. Proto tvrdí, že šije 
přinesl z lazaretu v Thourout a že jsou osobně od jednoho obrštáby. Chce tuku, který se pomalu v 
plechovém   víčku   hromadí,   použít   na   mazání   bot   a   půl   hodiny   se   svému   vtipu   řehtá,   div 
nepraskne.

Ale dnes nemá velký úspěch; něco jiného nás příliš zaměstnává. To, co bylo dosud pověstí, se 

stalo skutkem. Himmelstoss je tady. Včera se objevil, slyšeli jsme už jeho dobře známý hlas. 
Honil prý doma pár mladých rekrutů příliš mnoho v oranici. Aniž o tom věděl, byl mezi nimi syn 
vládního presidenta. To mu zlomilo vaz.

Tady se bude divit. Tjaden vykládá už celé hodiny, jak mu bude odpovídat. Haie se dívá 

zádumčivě na své velké pracky a mžourá jedním okem po mně. Ten výprask byl vrcholem, jeho 
života; vypravoval mi, že se mu o tom ještě často zdává.

*    *    *

Kropp a Műller se baví. Kropp sehnal někde esšálek čočky, patrně v zákopnické kuchyni. 

Míiller po ní žádostivě šilhá, ale ovládá se a ptá: „Alberte, co bys dělal, kdyby teď najednou 
vypukl mír?"