Remarque---Na-západní-frontě-klid

Všechny tyto procesy nabyly u nás opět rázu nevinnosti, protože jsme byli nuceni vykonávat 

je veřejně. Ano ještě víc: staly se nám tak samozřejmými, že ceníme jejich pohodlné vyřízení 
stejně jako na příklad eso a dvě desítky při alageru. Nevznikl nadarmo pro pověsti všeho druhu 
název ,,Pověsti z latríny"; tato místa na vojně jsou salony, kde se rodí klepy, a nahrazují uzavřený 
stůl v hospodě.

Je nám v torn okamžiku líp než v luxusní kabině vyložené nejbělejšími dlážkami. Tam to 

může být jenom hygienické; ale tady je to krásné.

Jsou to podivuhodné bezmyšlenkovité hodiny. Nad námi je modré nebe. Na obzoru visí žluté, 

jasně ozářené upoutané balóny a bílé obláčky výstřelů z protiletadlových děl. Někdy vytrysknou 
celým snůpkem, když pronásledují nějakého letce.

Jenom jako vzdálenou bouřku slyšíme tlumené bublání fronty. I čmeláci bzučící kolem nás je 

přehluší. A kolem nás je kvetoucí louka. Něžná stébélka trávy se kolébají, bělásci provadějí 
kolem nich své křivolaké lety, kmitají se v měkkém, teplém větru babího léta; čteme dopisy a 
noviny a kouříme, smekneme čapky a položíme je vedle sebe, vítr si hraje s našimi vlasy, hraje si 
s našimi slovy a myšlenkami. Tři skřínečky stojí uprostřed svítivě rudého vlčího máku. -

Položíme víko od sudu na kolena. Tak dostaneme dobrou podložku ke skatu. Kropp má u sebe 

karty. Po každé hře vkládáme partii ramšla. Člověk by tak seděl věčně.

Od baráku sem zaléhá tahací harmonika. Časem odložíme karty a díváme se na sebe. Někdo 

řekne: ,,Mládenci, mádenci. . ." nebo: ,,To mohlo špatně dopadnout," a na okamžik zmlkneme. Je 
v nás jakýsi silný, zadržovaný pocit, každý to cítí, to nepotřebuje mnoha slov. Mohlo se lehce 
stát, že bychom dnes ve svých budkách neseděli, byli jsme tomu zatraceně blizko. A proto je 
všecko nové a silné - rudý mák a dobré jídlo, cigarety a letní vítr.