Remarque---Na-západnĂ-frontÄ›-klid
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Kropp se ptá: ,,Viděl někdo z vás ještě Kemmericha?"
,,Leží v St. Joseph," povídám.
Műller myslí, že má prostřelené stehno, ránu, která stojí bratru za tisíc korun.
Rozhodneme se, že ho odpoledne navštívíme.
Kropp vytáhne dopis: ,,Mám vás pozdravovat od Kantorka."
Smějeme se. Műller odhodí cigaretu a řekne: ,,Chtěl bych, aby byl tady."
* * *
Kantorek, přísný mužíček v šedivém šosáku, se špičatým, myším obličejem, byl nas třídní.
Měl přibližně touž figuru jako kaprál Himmelstoss, ,,hrůza Klosterbergu". Je to ostatně
komické, že neštěstí světa pocházi tak často od malých lidí, jsou mnohem energičtější a
nesnesitelnější, než velcí. Chráníval jsem se dostat se k oddílu s malými veliteli rot; jsou to
zatracení holomci.
Kantorek měl při hodinách tělocviku tak dlouho přednášky, až celá třída jako jeden muž
vytáhla pod jeho vedením na okresní velitelství a dobrovolně se přihlásila na vojnu. Vidím ho
ještě před sebou, jak na nás blýská svými brejlemi a ptá se dojatým hlasem:
,,Vy přece půjdete taky, kamarádi?"
Tito vychovatelé mívají tak často své city v kapsičce u vesty; taky je každou hodinu vyndávají.
Ale o tom jsme tenkrát ještě nepřemýšleli.
Jeden z nás ovšem váhal a nechtělo se mu právě. Byl to Josef Behm, tlustý, milý hoch. Ale
nechal se přemluvit, poněvadž by se jinak znemožnil. Snad myslili i někteří jiní jako on; ale
nikdo se nemohl dost dobře vydělit, neboť v té době ani rodiče nesahali daleko pro slovo
,,zbabělec". Nikdo totiž neměl ani nejslabší zdání, co přichází. Nejrozumnější byli vlastně chudí a