strakonicky_dudak

o nejbliţším novoluní hráti. 

Zkusíme tu sílu jeho! 

ROSAVA: Nedopouštěj, paní! 
LESANA: Na tobě jest, ty jej ochraň zlého. (Zmizí s průvodem.) 

65 

ROSAVA (sama): 

Uţijte všech násilí! 

Kdyţ je se mnou láska v spolku, 

marné vaše úsilí; 

berte všechny ţivly ku pomoci, 

láska odolá i čaromoci! 

Opona 

66 

 DĚJSTVÍ TŘETÍ 

VÝSTUP 1. 

Vesnická hospoda, několik stolů a židlí. 

Franěk a Váša sedí u stolu a mají džbánky před sebou. Nalejváček. Vocilka, 

mnohem zpustlejší nežli v druhém jednání, vejde s truhličkou na zádech. 

VOCILKA: Bon jour vespolek! Salvete, carissimi! Mám to potěšení s 

panem hospodským? 

NALEJVÁČEK: K sluţbám. 
VOCILKA: Je tady jisto? Stojíte mi za to, ţe se tady člověku nic 

neztratí? 

NALEJVÁČEK (si ho prohlíží): Vám se toho asi málo ztratí, ţe máte 

strachy. Vypadáte podle toho. 

VOCILKA: Oh, toho si nevšímejte. Vy také vypadáte jako 

hospodský, který neumí pětku místo dvojky napsat, a 
moţná, ţe se oba mýlíme. 

NALEJVÁČEK: Člověče, jste blázen? 
VOCILKA: Ještě ne, ale (odepíná truhličku a staví ji na stůl) neručím 

za nic, kdyby se něco přihodilo tuhle mým skvostným 
věcem. Po této přátelské ekšplikaci bych prosil o dţbáneček 
od čepu. 

NALEJVÁČEK: To se můţe stát. 
VOCILKA: A máte-li tam nějaký zbytek telecí kejty – nebo 

krejcarový syreček – a půl bochníku chleba – sem s tím! 

NALEJVÁČEK: Podíváme se. (Odejde.) 

67 

VOCILKA: Kdybys ty věděl, ţe je v mé kapse zatmění slunce, však 

by ses nedíval. Nu, vederrremo! Chytrá hlava se neztratí, 
dokud je na světě hloupost. 

VÝSTUP 2. 

Švanda. Potom Nalejváček. Předešlí. Švanda je podnapilý. 

ŠVANDA: He, hospodo! 
CHASA: I hlehle – Švanda! To bude švanda! 
VOCILKA (trhne sebou): Kýţ tě klíště! 
NALEJVÁČEK (přináší talíř a džbánek): Hned jsem tady, jen to fikne. 

(Dá to Vocilkovi a běží zas ven.) 

ŠVANDA: Dobrého zdraví, hoši, dobrého zdraví. I kýho ďábla! 

Jakpak ty sem přicházíš, ďábelská podšívko?