učitelská způsobilost - státnice

• subjektivní fenomenologická komponenta (city)- to, co cítíme

• expresivní chování – to, jak se projevujeme

• tělesná složka emocí (vegetativní změny)

Charakteristiky emocí:
Základní charakteristiky emocí:

• intenzita - jednou ze základních charakteristik emocí. Bývá odlišná u nálad, kde je obvykle
  slabší. U citů i citových vztahů naopak velmi kolísá od mírných až po velmi silné.

• Trvání - trvání citových prožitků lze měřit na dobu od několika sekund až po celé roky.

• polarita - Většina emočních prožitků má svůj protiklad

  • Libost a nelibost strukturují emocionální čas do nestejně dlouhých úseků

  • Nelibost prožitek času zpomaluje, libost prožitek času urychluje.

• vztažnost k vnějším nebo vnitřním podnětům a předmětům - city jsou obvykle vyvolány určitými podněty nebo mají svůj předmět, jsou kratší než nálady

• další charakteristiky: také nakažlivost, spontánnost a neopakovatelnost

Citové vztahy X Nálada

• nálady bývají běžně bezpředmětné, krátkodobé, málo intenzivní

• citové vztahy se vždy váží ke konkrétním objektům, jsou dlouhodobé

Vliv pozitivních a negativních emocí na výkon žáka

Vliv pozitivních emocí:

• Zlepšují kognitivní funkce: Pozitivní emoce, jako je radost a nadšení, rozšiřují pozornost, zlepšují paměť a kreativní myšlení.

• Podporují učení: Umožňují efektivnější zpracování informací a vytváření nových spojení mezi poznatky.

• Zvyšují motivaci: Radost z učení a úspěchu motivuje žáky k dalšímu úsilí a dosahování lepších výsledků.

• Posilují pozitivní vztahy: Pozitivní emoce usnadňující budování dobrých vztahů s učiteli a spolužáky, což znamená nájem k příjemnějšímu a efektivnějšímu školnímu prostředí.

Vliv negativních emocí:

• Omezují kognitivní funkce: Negativní emoce, jako je úzkost a strach, zužují pozornost, zhoršují paměť a omezují kreativitu.

• Rychlé učení: Úzkost a stres mohou blokovat schopnost dostatečně se a zpracovávat informace, což vede ke zhoršení výkonu.

• Zvyšují frustraci a demotivaci: Negativní emoce mohou vést k pocitům beznaděje a demotivace, což snižuje chuť se učit.

• Zhoršují vztahy: Negativní emoce mohou vést k napětí a konfliktům ve vztazích s učiteli a spolužáky.

Faktory ovlivňující emoční stav žáka

• vnitřní faktory: osobnost žáka, jeho temperament, úroveň emoční inteligence a způsob, jakým zvládá stres

• vnější faktory: zahrnují rodinné prostředí, sociální klima ve třídě a ve škole, vztah s učiteli, ale i samotný průběh vyučování.

Úzkost

= je subjektivně velmi nepříjemný citový stav, doprovázený předtuchou nebezpečí nebo
hrozby, kterou ale jedinec není schopen přesně pojmout či určit.

• Nejčastěji projevovanou negativní emocí, se kterou je ve škole potřeba pracovat, je úzkost.

• Mírný stupeň úzkosti může být pro žáky pozitivní a motivující, nicméně pokud se tato hranice
  přesáhne, úzkost zabrání učení.

• Tato hladina úzkosti je u každého žáka individuální.

• Nejmocnějším zdrojem úzkosti ve škole je strach ze selhání

• Tento strach je pozorovatelný při zkoušení před tabulí nebo při písemkách.

• Mnohdy je strach ze selhání umocňován například klimatem třídy, kdy při neúspěchu dochází k výsměchu od třídy či hněvu od učitele.

• Strach z neúspěchu mohou výrazně ovlivnit i výchovné strategie rodičů žáka