Učitelská způsobilost SZZ 2025

2. úroveň – naladění k činnosti - žák má vnitřní potřebu činnost vykonávat, kladně hodnotí její výsledky,
je jí nakloněn přitahuje k ní spolužáky ale chybí mu širší zobecnění vztahu k ní. Systém činnosti - žák se
s danými zásadami jednání identifikuje tak, že je možné tyto zásady považovat za rysy osobnosti

Vymezování afektivních cílů
- v pedagogických dokumentech jsou afektivní cíle charakterizovány v obecných rovinách, chybí jim
konkrétní propracovanost
- práce s nimi vyžaduje jiné metodické postupy, pedagogický takt, navození vhodné motivace, dovednost
funkčně skloubit vzdělávací a postojové funkce
- výhoda práce s postojovými cíli je v tom, že se v určitém období na jejich fixaci může podílet více
vyučujících
- vytvoření požadovaného systému hodnot je nejsložitější, značně dlouhodobé a velmi se zde promítají
předcházející zkušenosti toho kterého žáka
- postižitelnost zafixování postojových cílů je velmi obtížná, hodnocení bývá subjektivní
- v praxi toto všechno znamená, aby si vyučující uměl obecné a dlouhodobé postojové cíle tvořivě
rozpracovat pro svůj předmět a specifické podmínky v dané třídě
- tj. stanoví si konkrétní, splnitelné a kontrolovatelné dílčí afektivní cíle, a prostřednictvím plnění těchto
cílů se přibližuje ke splnění dlouhodobého výchovného cíle

Taxonomie psychomotorických cílů
Taxonomie podle R..Davea - obsahuje pět kategorií:
imitace - žák po impulsu vědomě danou činnost pozoruje a začíná ji napodobovat
manipulace - žák vykonává určitou činnost podle slovního návodu - člení se na sub kategorie: instrukce,
selekce, fixace
zpřesňování - žák uložený pohybový úkol vykonává s větší přesností a účinností koordinace - žák
vykonává několik různých činností v požadovaném sledu za sebou
automatizace - v činnosti se objevují automatizované prvky; při minimálním využití energie se dostavuje
maximální výkon
- při práci s výukovými cíli není vhodné slučovat kognitivní, afektivní a psychomotorické cíle, tj snažit se
je vyjádřit společně
- samotné efektivitě výuky vypovídá vztah mezi cílovými a zpětnými informacemi

• cílové informace udávají, čeho by mělo být dosaženo
• zpětné informace udávají čeho se skutečně dosáhlo
- veškeré stanovené výukové cíle (kognitivní, afektivní, i psychomotorické) se dosahují prostřednictvím
plnění učebních úloh.

•

• Učební úloha

Učební úlohou lze nazvat všechny učební situace, které žáky vedou k aktivní činnosti, k vyřešení této
situace. Učební úlohu lze také chápat jako pedagogickou situaci, která je vytvořena proto, aby
zabezpečila u žáků dosažení stanoveného cíle. Učební úlohy zahrnují širokou škálu všech učebních
zadání od jednoduchých úkolů, vyžadujících pamětní reprodukci až po náročnější úkoly, které vyžadují
tvůrčí přístup a tvůrčí myšlení (Kropáč a kol., 2004). V didaktické literatuře se vyskytují synonyma k
pojmu úloha: zadání, otázka, cvičení, úkol, příklad apod.
- plní všestranné funkce a ve své každodenní práci je využívá každý učitel
- prostupují celým výchovně vzdělávacím procesem a plní v něm různé funkce (aktivizují a motivují
žáky, navozují u nich učební činnosti, jsou nástrojem pro zjišťování výsledků učení apod.)
- jejich tvorba je, přestože většina učitelů ji takto nevnímá, poměrně náročná