Učitelská způsobilost SZZ 2025

6. hodnotící posouzení - posouzení hodnoty myšlenek, dokumentů, výtvorů,...je to komplexní proces, v
němž se uplatňují všechny nižší taxonomické úrovně, členění: posouzení vnitřních kriterií, posouzení
vnějšími kriterii.
Taxonomie podle B. Niemierka
- rozlišuje dvě základní úrovně osvojení:
- VĚDOMOSTI - zapamatování poznatků - žák si dokáže vybavit termíny, fakta, zákony,... nezaměňuje
je a nezkresluje je - porozumění poznatkům - žák dokáže poznatky předložit v jiné formě, než v té, jak si
je zapamatoval, dovede je uspořádat i zestručnit
- DOVEDNOSTI - používání vědomostí v typových situacích - žák dovede používat vědomosti podle
dříve předložených vzorů (tyto vzory by se neměly lišit od praxe) - používání vědomostí v problémových
situacích - žák dovede formulovat problém, provádět analýzu, syntézu,...

Při práci s těmito taxonomiemi učitel v přípravné fázi výuky učitel analyzuje učivo daného tématu z
pozice jednotlivých kategorií, rozkládá učivo na základní a doplňující, promýšlí jeho návaznost a
stanovuje úroveň osvojení - dále musí formulovat konkrétní cíle, aby žák přesně věděl co se naučit
• opakovat, napsat, definovat,...
• dokázat, formulovat, vysvětlit, vypočítat,...
• aplikovat, načrtnout, použít,...
• provést, rozbor, rozhodnout, rozlišit,...
- ze stanovení specifického cíle vyplývá volba vyučovacích metod, forem a prostředků
- pokud je takto stanovena struktura vyučovacích jednotek, žáci od počátku vědí, k čemu učitel směřuje a
jsou mu nápomocni
- další význam mají specifické cíle i při ověřování vědomostí
- učitel přesně ví, co a jak má ověřovat a žák ví jak se má připravit
- specifický cíl by měl být žákům sdělen nebo prezentován na začátku vyučovací jednotky a během
výuky by měl být připomínán, učitel by měl konfrontovat společně se žáky jak je cíl postupně plněn
- jak již bylo uvedeno na začátku, cíle výchovného procesu nejsou jen kognitivní ale i afektivní
(postojové) Taxonomie afektivních (postojových) cílů –
- axonomie jsou budovány na postupném zvnitřňování hodnot vychovávaného subjektu

Taxonomie D.B.Kratwohla

- pracuje s pěti kategoriemi:

přijímání - charakterizuje se citlivostí jedince k existenci určitých jevů - má tři sub kategorie: uvědomění
- jedinec postřehl situaci, jev, předmět nebo stav věcí
ochota přijímat - stav, kdy je jedinec ochoten podnětům věnovat pozornost
výběrová pozornost - jedinec vnímá podnět jasněji, dává mu jistou přednost
reagování - od předchozí úrovně se liší zvýšenou aktivitou jedince a vyšším stupněm jeho
zainteresovanosti. Souhlas s reagováním - jedince se bez odporu podrobuje stanoveným pravidlům
chování. Ochota reagovat - nejde jen o podřízení se ale o činnost z vlastní vůle. Uspokojení z reagování -
k reagování z dobrovolného rozhodnutí přistupuje pocit uspokojení.
oceňování hodnoty - určité skutečnosti nabývají pro jedince skutečnou vnitřní hodnotu (jedinec jej
nejprve akceptuje, pak preferuje a nakonec je o ní přesvědčen)
integrování hodnot (organizace) - jedinec hodnoty začleňuje do soustavy hodnot a stanovuje základní
hodnoty v soustavě
internalizace hodnot v charakteru - hodnoty získávají pevné místo v hodnotové hierarchii jedince
Niemierko tuto taxonomii zjednodušil:
1. úroveň – účast na činnosti - žák se přizpůsobuje situaci, dané činnosti se ani nevyhýbá, ani ji
nevykonává z vlastní vůle. Podjímání se činnosti - žák se nejen přizpůsobuje situaci, ale určitým
způsobem ji organizuje