Učitelská způsobilost SZZ 2025

• v rámci řešení učebních úloh by totiž žáci měli získávat nové vědomosti a dovednosti a zároveň
opakovat a procvičovat vědomosti a dovednosti, které již znají a vše postupně uvádět ve vědní systém
předmětu
• učební úlohy by dále měly u žáků rozvíjet schopnost spolupráce, dovednost pracovat s literaturou, volit
vhodné metody práce, získávat osobní vlastnosti jako cílevědomost, systematičnost, soustředěnost,...
- v nejobecnější rovině definujeme učební úlohy jako škálu všech učebních zadání
- v učebním procesu nejde o použití ojedinělých učebních úloh nebo o jejich náhodné seskupování ale o
vytváření systémů úloh uspořádaných od nejjednodušších úloh po úlohy složité
- tyto úlohy by měly vycházet z výukového cíle a v závěru tématu by měly být jedním z hlavních
zpětnovazebních prostředků
- ve výuce mají učební úlohy mnoho rolí

• měly by prostupovat celým vyučovacím procesem (ve vhodné formě i výkladovou částí výuky)
• jsou jednou ze složek vyučovacího procesu a mají charakter prostředku
• neměly by být podávány izolovaně, ale v celých souborech
• neměly by být vytvářeny bezděčně ale i hodinách se samozřejmě může improvizovat (v nepředvídané
situaci) ale především soubory učebních úloh by měly být dostatečně velké a otevřené, aby s jejich
pomocí učitel mohl ve tříd řešit i nepředvídané situace
• učební úlohy by měly být „projektovány“ na míru cílům tak, aby účinně pomohly vytyčené cíle splnit
• neměly by být monotónní – měly by být zadávány verbálně i neverbálně, úvahové i výpočtové,
teoretické i praktické
• tvorba učebních úloh je profesionálním mistrovstvím učitele, a ten by se v ní měl neustále záměrně
cvičit a zdokonalovat
- problematika učebních úloh je značně obsáhlá
- D. Tollingerová učební úlohy utřídila dle náročnosti poznávacích operací nutných k jejich řešení

Taxonomie učebních úloh podle D. Tollingerové (Kalhous, Obst, 2002)
1. Úlohy vyžadující pamětní reprodukci (úlohy na zapamatování). Tyto úlohy vyžadují pamětní
operace - vyhledávání v paměti, následná reprodukce vybavených faktů apod (úlohy na znovupoznání,
reprodukci faktů, čísel,pojmů, definic, norem, pravidel, básní, textů,...)
2. Úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky (úlohy na porozumění). Druhá
kategorie obsahuje úlohy, které při řešení vyžadují jednoduché myšlenkové operace - analýzu, syntézu,
komparaci, kategorizaci. (úlohy na zjišťování faktů, vyjmenování a popis faktů, vyjmenování procesů a
způsobů činností, rozbor a skladbu, na abstrakci a konkretizaci, řešení jednoduchých příkladů) Příklady
učebních úloh: Vyjmenujte jednotlivé části trávící soustavy.
3. Úlohy vyžadující složité myšlenkové operace s poznatky. Jde o úlohy vyžadující složité myšlenkové
operace – indukce, dedukce, interpretace, transformace, verifikace apod. (překlad, výklad, vyvozování,
odvozování, dokazování, hodnocení). Příklady učebních úloh: Zdůvodněte nutnost používat desinfekci
rukou v nemocnicích.
4. Úlohy vyžadující sdělení poznatků. Do této kategorie se řadí úlohy vyžadující ke svému řešení kromě
myšlenkových operací také písemnou nebo slovní výpověď o nich. Žák interpretuje výsledek svého
řešení a vypovídá i o jeho průběhu, podmínkách, fázích. Příklady učebních úloh: Nakreslete schéma
malého krevního oběhu.
5. Úlohy vyjadřující tvořivé myšlení. Tato skupina úloh vyžaduje tvořivý přístup a tvořivé řešení na
základně znalostí předchozích operací a schopnosti tyto operace kombinovat do větších celků a dospívat
k subjektivním příp. i objektivním novým závěrům. Příklady učebních úloh: K vybranému učivu …
utvořte učební úlohy pro spolužáky, které jim zadáte na konci hodiny pro domácí práci.
Etapy vyučovacího procesu mají souvislost s organizační a řídící činností učitele a jejich použití ve výuce
je podmíněno vybavením učeben náležitými učebními pomůckami a didaktickou technikou. Dělení etap
vyučovacího procesu podle Mojžíška: