Učitelská způsobilost SZZ 2025

Varianty opatření dle stupňů podpory
Stupeň 1
Náročné chování lze řešit zapojením jednodušších preventivních intervencí do výuky učitelem. Pracuje se
většinou průběžně s celým kolektivem (potřeby žáka zohledníme výběrem aktivit a volbou motivačních
prvků) v kombinaci s cílenějšími zásahy, mířenými přímo na vybrané projevy žáka. Problémy v chování
jsou řešitelné více cílenou péčí v týmu učitelů, případně s podporou ŠPP; v případě potřeby organizujeme
pravidelné schůzky se žákem a/nebo rodiči v rozsahu podle aktuální situace, nebo upozorníme orgán péče
o dítě.
Dle konkrétní podoby náročného chování saháme např. po následujících intervencích:
a) Zesílení dozoru ve třídě o přestávkách.
b) Cílené předcházení vzniku těch situací, které již v minulosti u žáka problémové vzorce chování
vyprovokovaly. Víme například ze zkušenosti, že se při pohybových hrách žák příliš „rozdovádí“ a v
zápalu hry začne druhým nechtěně ubližovat. Proto žáka při prvních známkách rozdováděnosti
požádáme, jestli by nám nepomohl s důležitým úkolem, a nenápadně přesměrujeme jeho pozornost a
energii na činnost, která mu pomůže se zklidnit.
c) Organizační úpravy prostředí a podmínek k učení: Patří sem například dopomoc při organizaci
pracovního místa, úpravy v prostředí třídy [1.1 Úprava režimu výuky (časová, místní)], důmyslnější
systém podpory při zaznamenávání domácích úkolů (7.1 Jiné formy přípravy na vyučování), poskytnutí
místa pro uskladnění pomůcek přímo ve škole apod. Dráždivějšího a snáze vyrušitelného žáka tak
posadíme dál od žáků s podobnou dispozicí nebo od žáků hodně živých. Ošetříme, aby si sousedé
nezasahovali do osobního prostoru. U žáka soustavně nenosícího domácí úkoly domluvíme alternativní
způsob zadávání
a kontroly domácí práce – můžeme například přímo informovat rodiče pomocí internetu. Pro žáka, který
si často nenosí pomůcky, si vyžádáme od rodičů zvláštní sadu, kterou uschováme u sebe, na hodinu ji
žákovi zapůjčíme a přesvědčíme se, že ji poté vrátil. Snadno rozbitné předměty ve třídě dáme mimo
dosah živějších žáků, nenecháváme je ve třídě přes přestávku.
d) Podpora sociálního učení modelováním sociálních situací, hraním rolí, nácvikem sociálních dovedností
v rámci připravených hrových aktivit a modelem správného jednání učitele. Může se stát, že žák provede
něco nehezkého a je pro něj příliš těžké se omluvit. Přehrajeme si proto podobnou situaci s žáky pomocí
dramatizace (divadelní scénky) a vedeme je k tomu, aby vymysleli co nejvíce způsobů, jak ji řešit.
Vymyšlená řešení si společně přehrajeme, necháme si žáky vyzkoušet různé role v příběhu. V závěru si
popovídáme o našich dojmech ze hry, o našich zkušenostech s omlouváním se / neomlouváním se.
Hloubku této reflexe přizpůsobujeme věku. Uzavřeme shrnutím, co je tedy možné v podobných situacích
dělat. Podobných aktivit můžeme vymyslet nepočítaně a pomáhají nám dobře ilustrovat užívání
sociálních dovedností v konkrétních životních situacích. Více viz 3.8 Nácvik sociálního chování.
e) Selektivní zpevňování žádoucích vzorců chování – pozorností, pochvalou, odměnou, výhodami.
f) Tlumení nežádoucích vzorců používáním preventivních varovných signálů a na základě předem
stanovených pravidel smysluplných sankcí (např. náprava důsledků nevhodného chování, odnímání
výhod).
g) Promyšlená práce s pravidly ve třídě a s motivací. Chceme např. nacvičit u žáka, aby nevykřikoval
(tedy aby se přihlásil a čekal na vyvolání učitelem). Žáka, který se přihlásí, vyvoláme a věnujeme mu
pozornost. Naopak žáka, který vykřikuje, ignorujeme (tedy mu odepřeme „odměnu“ ve formě pozornosti
a pochvaly). Až v momentě, kdy se začne hlásit, se k němu s úsměvem otočíme a začneme mu věnovat
pozornost. Můžeme ale narazit na žáka, který potřebuje intenzivnější motivaci než jen samotnou
pozornost učitele. Např. se domluvíme, že pokud vydrží bez vykřiknutí po předem stanovenou dobu (u
žáků mladších a impulzivnějších ji stanovujeme na aktivitu, nikoli na celou vyučovací hodinu), dostane
předem domluvenou odměnu nebo body, které si později za odměnu může směnit. Dáváme naprosto
jasnou zpětnou vazbu – např. dostane na lavici připravený žeton, který je z jedné strany bílý, z druhé
červený. Na začátku každé aktivity si jej otočí bílou barvou nahoru. Pokud vykřikne, varujeme ho, že
porušuje pravidlo otočením žetonu na barvu červenou. Pokud i tak vyruší znovu, ztratí nárok na odměnu.