Učitelská způsobilost SZZ 2025

- patologické vzorce chování projevované směrem k členovi nebo členům rodiny.
- Pro diagnostiku této poruchy je potřeba, aby agrese byla úplně či téměř úplně projevovaná směrem k
rodině.
- Při včasném zásahu a kooperaci rodičů je zde příznivá prognóza.

Nesocializovaná porucha chování
- Projevuje se hostilním a agresivním chováním žáka s nepřátelským postojem vůči vrstevníkům, ale i
dospělým.
- Dítě není schopno navazovat hluboké a přátelské vztahy. Typické bývá páchání přestupků, tyranizování
(dětí i zvířat), odmítání autorit, násilnické sklony (rvačky, vydírání, ničení majetku atd.).
- Tyto projevy jsou nejvíce patrné ve škole, kde dítě je nejvíce hodnoceno a je mu věnována pozornost
tohoto druhu. Příčinou bývá velmi nepodnětné, zanedbávající až násilnické prostředí v rodině, šikana
nebo také prožívání těžkého stresu.
- U této poruchy bývá velmi nepříznivá prognóza, může přerůst až do disociální poruchy osobnosti.

Socializovaná porucha chování
- Na rozdíl od nesocializované poruchy chování je jedinec dobře zařazen mezi své vrstevníky, nicméně se
stále chová hostilně a agresivně. Tyto návyky si osvojuje jak v průběhu socializace, tak observačním
učením (např. sledováním televize atd.).
- Dítě se v podstatě chová v souladu s normami, které platí v jeho prostředí, tudíž je hluboce zakořeněné,
neuvědomuje si maladaptivní chování a nemá výčitky svědomí. Konkrétně může jít o delikvenci
páchanou ve skupině, krádeže či záškoláctví.
- Na rozdíl od nesocializované poruchy je zde příznivá prognóza.

Porucha opozičního vzdoru
- Dítě je vzdorovité, neposlušné a provokativní, vzpurné, podrážděné. Nerespektuje pravidla, nechová se
však násilnicky.
- Příčinou může být například autoritářský styl výchovy. Tato porucha je typičtější spíše u mladších dětí.

Smíšené poruchy chování a emocí
- Kormě agresivního či disociálního chování se zde vyskytují symptomy deprese či úzkosti. Konkrétně se
projevuje tím, že je dítě smutné, nemá chuť k jídlu, nemá motivaci, mohou se vyskytovat i poruchy
spánku, obsese a kompulze.

Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství
- Mezinárodní klasifikace nemocí upozorňuje, že u této skupiny poruch je klíčový fakt, že jde o
přiměřený vývoj dítěte, ale jedná se jen o zintenzivnění vývojového trendu.

Patří sem separační úzkostná porucha, fobická anxiózní porucha, sociální anxiózní porucha, porucha
sourozenecké rivality.

Léčba poruch chování je nezbytně interdisciplinární a je vhodné, aby se na ní podíleli jak rodiče, tak
škola či sociální služby. U mladších dětí se zvažují nejdříve nefarmakologické postupy a psychoterapie
Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje
Žák má nedostatečně rozvinuté sociální a komunikační dovednosti.
Žák má problémy s navazováním vztahů se spolužáky.
Žák má narušené sebepojetí a sebehodnocení.
Žák vykazuje problematické chování a jednání z různých důvodů (pro vydělení ze skupiny vrstevníků
např. u dětí se špatnou hygienou, z nenaplnění základních potřeb, z přetížení).
Žák trpí poruchami nálady.