Učitelská způsobilost SZZ 2025

• Pojmy v rámci RVP:
• pedagogická intervence = vzdělávání uzpůsobené specifikům žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními
ve vyučovacích předmětech, v nichž je třeba zlepšit jeho výsledky učení, případně kompenzovat
nedostatečnou domácí přípravu na výuku; je vymezena v individuálním vzdělávacím plánu
• plán pedagogické podpory = podpůrné opatření pro první stupeň podpory, závazný dokument
napomáhající zajištění podpůrných opatření u žáka
• podpůrná opatření = nezbytné úpravy organizace, obsahu, metod, forem, hodnocení a podmínek
vzdělávání a školských služeb, které se člení do stupňů podle organizační a finanční náročnosti,
odpovídají zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka; jsou
vymezena v § 16 odst. 2 školského zákona
• předměty speciálně pedagogické péče = vyučovací předměty pro žáky s přiznanými podpůrnými
opatřeními, které jsou zaměřeny na oblast logopedických obtíží, řečové výchovy, nácviku sociální
komunikace, zrakové stimulace apod. tyto předměty ustanovuje škola ve školním vzdělávacím programu
• speciálně pedagogická intervence = zajištění předmětů speciálně pedagogické péče pro žáky s
přiznanými podpůrnými opatřeními, které jsou zaměřeny na oblast logopedických obtíží, řečové výchovy,
nácviku sociální komunikace, zrakové stimulace apod.
• stupeň podpory = vyjádření míry organizační, pedagogické a finanční náročnosti podpůrného opatření;
podpůrná opatření se člení podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti do pěti stupňů
Systémy podpůrných opatření = Všechna podpůrná opatření se člení do pěti stupňů, které vymezují
vzestupně rozsah možné podpory žáků s tím, že vždy vycházejí z jejich vzdělávacích potřeb. Zatímco
podpůrná opatření prvního stupně kompenzují mírné obtíže ve vzdělávání žáka (např. specifické potřeby
žáka krátkodobé povahy), podpůrná opatření pátého stupně jsou určena žákům s nejtěžšími stupni
zdravotního postižení. Žákům s lehkým mentálním postižením budou zpravidla přiznávána podpůrná
opatření třetího stupně). Postup školy v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření specifikují § 11
až 16 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Didaktické zásady v práci učitele =
Stanislav Opatřil charakterizuje didaktické zásady takto: ,,Didaktické zásady jsou obecné požadavky, o
které se opírá v praxi vyučovací proces. Odrážejí základní zákonitosti vyučovacího procesu a uplatňují se
ve vztahu k cíli, obsahu, metodám, formám i prostředkům. Didaktické zásady jsou takové kategorie, které
určují způsoby využívání pedagogických zákonů v souladu s vyučovacími a výchovnými cíli“ (Opatřil,
1985, s.93)
Miroslav Kořínek uvádí, ţe didaktické zásady jsou takové obecné požadavky, které vyplývají ze
základních zákonitostí vyučovacího procesu a jsou vedoucími hledisky při vyučování, tj. při stanovení
jeho obsahu, metod i organizace (Kořínek, 1987).
Za tradiční didaktické zásady bývají pokládány:
• zásada uvědomělosti ( a aktivity),
• zásada názornosti, zásada soustavnosti,
• zásada přiměřenosti,
• zásada trvalosti,
• zásada výchovnosti vyučování
• zásada vědeckosti
• zásada spojení teorie s praxí (Obst 2006).

Práce učitele s heterogenní skupinou: v heterogenní třídě (od žáků s kognitivním hendikepem po žáky
mimořádně nadané) je žádoucí, aby každý žák mohl pracovat při zadané výukové aktivitě na své nejvyšší
možné úrovni.
Popíšeme si některé z cest (proces můžeme nazývat individualizace), jak toho lze v heterogenní třídě
dosáhnout:
• řešením je umožnit žákům v průběhu výuky možnost volby uplatňování různých stylů učení;
nabízejme možnost jednat o učebních strategiích se žáky nebo si je prostě volit