Učitelská způsobilost SZZ 2025
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
• řešením je volba diferencovaných cílů vyučovacích aktivit a tedy i příprava specifických zadání tak,
aby byl umožněn maximální rozvoj žákova potenciálu; nabídněme žákům diferencované učební úlohy a
umožněme žákům sami si volit jejich obtížnost
• řešením je používat celou škálu vyučovacích metod, střídejme vyučovací metody a nevyhýbejme se
ani skupinovým
• řešením je hodnotit žáky podle předem nastavených kritérií tak, aby hodnocení splňovalo především
svou funkci zpětné vazby pro žáka i učitele a bylo motivující; umožněme zažít žákům úspěch tak, že
volíme kritéria hodnocení, která nejsou zaměřená jen na jejich výkon.
Uplatňování různých stylů učení =Pokud žáci neměli příležitost diagnostikovat si své vlastní styly
učení, jsou mnohdy schopní pouze instinktivně zvolit, jaké pojetí výuky jim vyhovuje. Ze strany učitele
je žádoucí se snažit o „variabilní pojetí výuky“. Tedy postupovat pokaždé trochu jinak. V průběhu výuky
například střídat vizuální prezentaci s pohybovou aktivitou, využít prvků dramatizace, zařadit činnostní
učení, práci s učebnicí kombinovat s doplňováním pracovního listu. Je samozřejmě možné u jednotlivých
žáků rozlišit jejich učební styly pomocí pozorování, pomocí dotazníku, pomocí zpětné vazby od žáka a
výuku potom realizovat s ohledem na potřeby jednotlivých skupin žáků.
Praktický příklad: Lze připravit pro žáky několik způsobů výuky jednoho tématu zohledňující odlišné styly
učení. Žákům lze např. umožnit osvojení učiva více způsoby a nabídnout jim individuální výběr – vyhledej
v literatuře a zhotov prezentaci, vytvoř model, diskutuj o tématu, vyjádři beze slov.
• Diferenciace učebních cílů = je složitým procesem, který se začínající pedagog školskou praxí teprve
učí. Uvědomuje si, že diferenciace v sobě zahrnuje diferenciaci vstupu, úkolů, výstupů i zdrojů. Od
cílů na nižších úrovních (např. v oblasti kognitivní na úrovni zapamatování, porozumění) směřuje u
vybraných žáků k aplikaci a k řešení problémových úloh. Výsledkem vlastních zkušeností může být, že
postupně odstupuje od převahy cílů v kognitivní oblasti.
• Žákům učitel jejich diferencované učební cíle sděluje. V některých případech dává žákům dokonce na
výběr, které cíle (na základě svého sebehodnocení) si zvolí. V případě této individuální selekce obtížnosti
je žák veden k tomu, aby sám posoudil vlastní schopnosti.
• Konkrétním řešením ve třídě je zadávání diferencovaných úloh, které může realizovat sám učitel nebo
jiná osoba – např. členové společného týmu.
• Praktický příklad: Jak na to? Například žákovým vlastním výběrem obtížnosti úlohy z několika variant nabízených učitelem. Využívaná je také „obálková metoda“, kdy učitel žákům předává obálky s úlohami.
Ty obálky s úlohami, které žák nezvládá, mění učitel za jiné. Při „diferenciační cvičení na stanovištích“ si žáci vybírají individuálně úlohy podle zájmu a obtížnosti. Metodu cvičení na stanovištích je možné
realizovat i ve skupině. O výběru obtížnosti úloh pro jeho jednotlivé členy potom může rozhodovat i tým.
• Možným propojením obou metod je příklad dalšího pedagogického postupu „vyber si obtížnost“ – kdy
učitel rozdá týmům úlohy s označenou obtížností a každý žák řeší úlohy s obtížností, kterou si sám zvolí.
Týmu se počítají správná řešení bez ohledu na jejich náročnost. Jedná se o individuální selekci, která se
odehrává uvnitř týmu. Je jasné, že složení týmu, a tedy i zájem o jednotlivé obtížnosti, může učitel svým
rozhodnutím ovlivnit.
• Používání celé škály vyučovacích metod
• Praktický příklad: Samostatným fenoménem mezi pedagogickými postupy je kooperativní učení. Je
realizovatelné pro všechny žáky ve variantě s jednotným zadáním (a rozdělením rolí ve skupině) či s
diferencovaným zadáním při práci ve výkonnostně odlišných skupinách. V těch žáci zpracovávají zadání
jiné. Složení skupin může být částečně v režii učitele.
• Praktické příklady vycházející z učebních činností z jednotlivých vzdělávacích oborů
• A/Výchova ke zdraví
• 2. stupeň ZŠ / 8.–9. ročník
• Zdraví způsob života a péče o zdraví
• Popis námětu na učební činnost žáka
• 1. Žáci dostanou neúplnou tabulku s různými potravinami, kde budou doplňovat vybrané nutriční
hodnoty. V první fázi musí dohledat na internetu chybějící hodnoty a doplnit tabulku.