Učitelská způsobilost SZZ 2025

Sebereflektující otázky
Proč se věnuji učitelství? → motivy volby studia učitelství, škála prestiže apod.
Jaká je moje motivace pro volbu učitelského povolání?
Jaké jsou moje předpoklady pro výkon učitelského povolání?
Jaká je moje představa ideálního žáka?
Jaká je moje míra tolerance pro žáka, který je diametrálně odlišný od mé představy ideálu?
Jakou důležitost přikládám svému předmětu?
Disponuji schopností sebereflexe, na jaké úrovni?
Kdo je v případě neúspěšného žáka dle mého názoru nositelem problému?
Autodiagnostické metody a techniky • Dotazník učitelova pojetí výuky (formou sebereflektujících otázek, např.: Co je důležité, aby si studenti
odnesli v předmětu, který vyučuji, pro svou další práci a život? Které učivo považuji ve svém předmětu
za klíčové? Co od každého studenta vyžaduji? Vím, jak se moji studenti učí? Zjišťuji jejich studijní styl?
• videozáznam výuky (hlubší rozbor učitelových postupů, ale i reakcí žáků)
• zpětná vazba od kolegů, hospitace ve výuce
• studentská hodnocení (Dotazník žákovských postojů k předmětu; rozhovory se žáky)
• deníkové zápisy (poznatky a zkušenosti z výuky)
• profesní portfolio

Sebereflexe = reflektování, vnímání, popisování či hodnocení edukačních aktivit a interakcí učitele.
– Jde o specifický zpětnovazební proces, jakýsi vnitřní dialog, který učitel vede sám se sebou (uvědomuje
si při tom své poznatky, zkušenosti, myšlenky a prožitky z vlastní pedagogické činnosti, z řešení
pedagogických problémů a situací nebo z vlastního učení se novým pedagogickým vědomostem a
dovednostem).
– Patří k diagnostické kompetenci učitele.
– Sebereflexe je základem autodiagnostiky učitelovy pedagogické činnosti.
– Učitel cítí potřebu zamýšlet se nad svou prací např. když musel nebo teprve bude muset řešit nějakou
problémovou situaci, zkoušel nový pedagogický postup a hodnotí jeho výsledky, srovnává svoji
pedagogickou činnost s činností jiného kolegy.
– Ideální já vyjadřuje představu jedince, jaký by chtěl být, jaký by měl být.
Funkce sebereflexe:
• poznávací,
• zpětnovazební,
• rozvíjející,
• preventivní, relaxační
Problémy začínajících učitelů
https://perpetuum.cz/praxi-bez-uvadejiciho-ucitele/
Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
– vychází ze zákona č. 563/2004 § 24
– pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání,
kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci
– Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením
kvalifikace se porozumí též její získání nebo rozšíření.
– Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání,
který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího
vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy.
– Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další
vzdělávání uskutečňovala.
– Ministerstvo stanoví druhy a podmínky dalšího vzdělávání ped. pracovníků a způsob jeho ukončení.
– K dalšímu vzdělávání pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve
školním roce + náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu.