Učitelská způsobilost SZZ 2025
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
•
Využití umění a kreativity: Waldorf vysoce oceňuje roli umění a tvořivých činností v rozvoji
dětí. Tento trend dnes nalézá místo ve školách, které podporují kreativní vyučovací metody
(např. projektové vyučování, kreativní psaní, hudba, dramatická výchova).
c) Reggio Emilia
•
Dítě jako aktivní účastník vzdělávacího procesu: V přístupu Reggio Emilia je dítě považováno
za aktivního tvůrce svého učení, což ovlivňuje současné trendy, jako je projektové učení a
spolupráce. Žáci jsou motivováni k samostatnému řešení problémů a k aktivnímu zapojení do
výuky.
•
Prostor jako třetí pedagog: Reggio Emilia také klade důraz na estetiku a strukturu učebního
prostoru, což je inspirace pro trend adaptace učebního prostředí (např. flexibilní učebny,
outdoorová výuka).
d) Freinetova pedagogika
•
Kooperativní učení: Freinet podporoval výuku zaměřenou na spolupráci, kdy se žáci podíleli na
rozhodovacích procesech a aktivně se zapojovali do výuky. Tento princip se promítá do trendu
kooperativního učení, kde jsou žáci více zapojeni do spolupráce a vzájemného učení.
•
Realizace praktických činností: Freinet zdůrazňoval význam praktických činností, a to nejen v
rámci teoretických předmětů, ale i v každodenním životě. Tento přístup dnes inspiroval trend
projektového učení a výuku, která je propojena s každodenními zkušenostmi.
3. Vliv alternativních pedagogických směrů na současné trendy ve vzdělávání
•
Personalizace výuky: Inspirace z Montessori a Waldorf metod vede k většímu důrazu na
individualizaci výuky, kde žáci mohou pracovat vlastním tempem a podle svých potřeb.
•
Celostní a vyvážený rozvoj: Tento přístup z Reggio Emilia a Waldorf pedagogiky se projevuje ve
školách, které se soustředí nejen na akademické výsledky, ale i na rozvoj emocionálních,
sociálních a kreativních schopností žáků.
•
Kooperativní učení a projektové vyučování: Důraz na spolupráci, kritické myšlení a práci v
týmech je čím dál běžnějším trendem, inspirovaným přístupy Freinetovy pedagogiky.
•
Využití alternativních metod ve školách: Nástup alternativních metod výuky, jako je například
využívání outdoorového vzdělávání nebo digitálních nástrojů ve výuce, je příkladem toho, jak
se inspirace alternativními směry promítá do moderního vzdělávacího procesu.
4. Závěr Současné trendy ve vzdělávání, jako jsou digitalizace, rozvoj měkkých dovedností, inkluze, a důraz na
celostní rozvoj žáků, jsou silně ovlivněny alternativními pedagogickými směry, jako je Montessori,
Waldorf, Reggio Emilia a Freinet. Tyto směry zdůrazňují individualizovaný přístup, kreativitu,
spolupráci, a rozvoj osobnosti žáků, což je dnes v moderních školách kladeno na první místo.
4.B Emoce ve škole: Funkce emocí, souvislost s kognitivními procesy, vliv pozitivních
a negativních emocí na žáka a jeho výkon (intenzita emocí), faktory ovlivňující
emoční stav žáka. Příčiny stresu žáků i učitelů ve škole. -Emoce ve školním prostředí hrají významnou roli, ve škole vznikají silné emocionální vztahy ke
spolužákům, učitelům, učivu, předmětům, celkově učení. Emoce jako takové mohou proces vyučování
výchovy usnadňovat i oslabovat. Musí být samozřejmě vnímány v kontextu ostatních psychologických
procesů – poznávací procesy, motivace, učení, tvořivost
-Emoce a city se mohou stát vnitřními motivujícími podmínkami
-Emoce jsou klíčovými psychickými fenomény, vytvářejí základ organizace i motivace chování, a tím mu
propůjčují psychologický smysl. City, jenž jsou hlavní složkou emocí, dávají lidskému duševnímu životu
jedinečný význam.
-Emoce jsou složeny ze tří základních komponent:
-subjektivní fenomenologická komponenta (city)- to, co cítíme
-expresivní chování – to, jak se projevujeme
-tělesná složka emocí (vegetativní změny)
-Charakteristiky emocí:
Mezi základní charakteristiky emocí patří intenzita, trvání, polarita a vztažnost k vnějším nebo vnitřním
podnětům a předmětům.
Intenzita je jednou ze základních charakteristik emocí. Bývá odlišná u nálad, kde je obvykle slabší. U cit
ů i citových vztah ů naopak velmi kolísá od mírných až po velmi silné.
Další charakteristikou emocí je jejich polarita. Většina emočních prožitků má svůj protiklad. Libost a
nelibost strukturují emocionální čas do nestejně dlouhých úseků. Nelibost prožitek času zpomaluje, libost
prožitek času urychluje.
Trvání citových prožitků lze měřit na dobu od několika sekund až po celé roky. Emoce se také odlišují
těsností svého vztahu k vnějším nebo vnitřním podnětům a objektům.
- city jsou obvykle vyvolány určitými podněty nebo mají svůj předmět, jsou kratší než nálady
- nálady bývají běžně bezpředmětné, krátkodobé, málo intenzivní
- citové vztahy se vždy váží ke konkrétním objektům, jsou dlouhodobé
Důležitými kvalitami emocí jsou také nakažlivost, spontánnost a neopakovatelnost.
Nejčastěji projevovanou negativní emocí, se kterou je ve škole potřeba pracovat, je úzkost. Mírný stupeň
úzkosti může být pro žáky pozitivní a motivující, nicméně pokud se tato hranice přesáhne, úzkost zabrání
učení. Tato hladina úzkosti je u každého žáka individuální. Nejmocnějším zdrojem úzkosti ve škole je
strach ze selhání. Tento strach je pozorovatelný při zkoušení před tabulí nebo při písemkách. Mnohdy je
strach ze selhání umocňován například klimatem třídy, kdy při neúspěchu dochází k výsměchu od třídy či
hněvu od učitele. Strach z neúspěchu mohou výrazně ovlivnit i výchovné strategie rodičů žáka
ÚZKOST
• je subjektivně velmi nepříjemný citový stav, doprovázený předtuchou nebezpečí nebo hrozby, kterou ale
jedinec není schopen přesně pojmout či určit.
• Podle některých autorů se úzkost vztahuje spíše na něco, co očekáváme v budoucnosti, kdežto strach vzniká v reakci na přítomnou situaci.
• Úzkost i strach řadíme mezi primární emoce. Mají k sobě velice blízko a ne vždy je snadné mezi nimi
rozlišovat. Strach se pojí s konkrétním objektem, úzkost je spíše nespecifická.
• Úzkost a strach nás chrání před nebezpečím, mobilizují organismus, bystří naše smysly a připravují nás
na optimální fyzický a psychický výkon. Úzkost má organismus připravit na "útok nebo útěk".
• Úzkostnost je trvalejší osobnostní rys. Jedná se o stabilně zvýšenou pohotovost k pociťování nejistoty a
k reagování úzkostnými prožitky.
• Úzkostné poruchy se vyskytly u 13, 6% evropské populace a řadí se mezi nejčastější duševní poruchy.