Učitelská způsobilost SZZ 2025

f) Winnetská soustava
• Cíl: překonat nedostatky daltonského plánu, ve Winnetce u Chicaga, Carleton Wolsey Washburne
(1889-1968),
• učební látka: 1/ povinné základní učivo (individuálně a svým tempem) 2/ tvořivá část (skupinové řešení
praktických úkolů ze života // do sk. podle zájmů a schopností).
Nedostatky:

individualismus, formalismus, fragmentárnost.

Církevní (konfesijní) školy:
- nestátní alternativní školy, jsou alternativou k běžným/standardním školám státním/veřejným, a to z
hlediska zřizovatele a specifik ped.-didaktických
- mají dlouhou historickou tradici
- u nás znovu začaly působit po r. 1989 (existovaly před r. 1948, pak byly zrušeny)
- Německo: v západní části nejpočetnější typ v rámci nestátních škol (3/4 žáků) X i tak jen zlomek z celk.
populace. Nestátní školy zde mají tradičně málo významnou roli.
- Nizozemí: největší podíl konfesijních škol v Evropě, církevní ZŠ a SŠ (zejm. katol. a evang.) převládají
nad státními.
- Belgie (vlámská část): círk. školy tvoří většinu škol: skoro 70% chodí do konfesijní MŠ, 65% do ZŠ a
75% do SŠ – důvod: mají lepší vzděl. výsledky
- USA: do soukr. primárních a sekundárních škol chodí 11% žáků, z toho 83% do konfesijních (48% =
2,5 mil. do katolických, 33% - asi 1 m. žáků do protestantských). Katolické školy mají dobrou prestiž,
lepší výsledky než veřej. školy, jsou multikulturní, vyrovnávají sociokult. handicapy, hodně dětí z
etnických minorit.
ČR:
- zřizování círk. škol umožňuje vyhláška MŠMT č. 452/1991 Sb. ve znění zákona č.138/1995 Sb., církev
musí být státem uznána, zaregistrována, škola zařazená do sítě škol má nárok na státní dotaci, učební
plány musí schválit MŠMT
- počet círk. škol roste: 92/93 – 46 škol, 94/95 – 84 škol, 99/2000 – 108 škol X jen 0,7% všech žáků (13
138), na VOŠ je to 5,1%.
- alternativnost české církevní školy je dána:
1/ kurikulem (náboženství, latina, cizí jazyky se učí dříve a více),
2/ principy křesťanství, kultur. tradice, křest. etika,
3/ připravují pro profese, kt. nepokrývají standardní školy (charitativní, zdravotní a nábož. činnost,
restaurátorství, pečovatelství, sbormistři, administrátor v círk. úřadech)
- zatím žádná srovnání kvality státních a církevních škol, klima (Linková, 2000)
Moderní alternativní školy:
- jsou to všechny současné typy alternativních škol, které nejsou přímo odvozovány od koncepcí reformní
pedagogiky (klasické reformní školy) a nejsou zřizovány církvemi n. nábož. společenstvími (= církevní
školy)
- vznikají často zezdola, ze snah rodičů a učitelů: zakládány již v 70.letech 20.st. (odezva na dění v 60.l)
- opírají se o urč, filozofii /ideový proud/ psych. teorii: hnutí za antiautoritativní výchovu, hnutí za
odškolnění vých. a vzděl., hnutí za důsledné respektování práv dítěte aj,; psychoanalýza, humanistická
psych., teorie skupinové dynamiky
ROZDÍL MEZI TRADIČNÍ A ALTERNATIVNÍ ŠKOLOU
Tradiční Alternativní
1) pevný rozvrh, jednotná organizace dne x dle zájmu dítěte a jejich potřeb
2) učitel má monopol na pravdu x učitel v roli poradce, zkušenějšího kamaráda
3) plní se úkoly dle zadání x žák rozhoduje o pořadí a rozsahu úkolů
4) pamětné učení, vnější motivace x objevování, vnitř. motivace
5) selektivní výkonová soutěživost x spolupráce ve sk.
6) ve třídě x i mimo
7) malý důraz na tvořivost a iniciativu x důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy