Učitelská způsobilost SZZ 2025

Zpočátku nácviku vždy odměňujeme častěji a tak, aby bylo odměnu relativně snadné získat, postupně
mírně navyšujeme nároky.
h) Time out: odřízneme žáka od veškeré pozornosti a potenciálních dalších zdrojů posilování nežádoucích
prvků chování dočasnou izolací při jejich demonstraci.
i) Přesycení: nutíme žáka opakovat problémový prvek v chování tak dlouho, až jeho samotného obtěžuje
(žáka, který kopl do lavice, vedeme k tomu, aby si do ní kopl ještě a ještě…, až je mu to nepříjemné).
j) Prvky relaxace, pohybového odreagování, jednoduché imaginační techniky (žák např. zavře oči, má
pravidelně dýchat a představit si něco příjemného) viz 2.8.1 Prevence únavy.
k) Podpora sebereflexe a komunikace vlastních pocitů a potřeb zařazováním aktivit, cílených na tyto
dovednosti (např. psaní sebereflexí s hledáním řešení pro budoucí podobnou situaci namísto poznámek u
dětí se zvládnutým čtením a psaním).
l) Individuální výchovné rozhovory s žákem, případně dohoda o chování s konkrétním žákem – např.
formou individuálního výchovného plánu.
m) Rozhovory s rodiči, podpora rozvoje rodičovských kompetencí, navázání na instituce po-skytující
potřebné sociální služby.
Stupeň 2
Náročné chování se opakuje a má závažnou podobu. Samotné zásahy školy k řešení nepostačují –
požadujeme spolupráci s externími odborníky (pracovník ŠPZ, SVP, behaviorální terapeut apod.), kteří
doporučují konkrétní podobu intervencí.
Stupeň 3
Dítě vykazuje opakované závažné problémy v chování, které jsou v rozporu se zákony, ustanovenými
povinnostmi nebo s právy ostatních osob. Pokud jsme dosud nespolupracovali s OSPOD, zapojíme nyní.
Pracujeme s odborníky formou případové konference, případně zvažujeme pobyt v SVP, diagnostickém
ústavu či v psychiatrické léčebně.
Pokud je problémové chování dítěte natolik závažné, že vyžaduje korektivní pobyt v zařízeních, která se
zabývají systematickou prací s extrémními poruchami chování, pak spolupracujeme podle instrukcí
těchto zařízení.

Náročná vývojová období v životě žáka sekundární školy z hlediska výchovných požadavků,
psychologická analýza výchovných obtíží.

− Počátek školní docházky – mladší školní věk = 6 – 11 let, na, počátku školní docházky prochází dítě
zvláštními vývojovými změnami v souvislosti se značnou fyzickou i psychickou zátěží, kterou první rok
školní výuky představuje.
− V chování prvňáčků se častěji vyskytuje úzkostlivost, křečovitost a jindy horlivá snaha vyhovět i
nepřiměřeně požadavkům.
− Základním činitelem adaptace na školní docházku je osobnost učitele.
− Zhruba od třetí třídy ustálenější obraz psychiky školáka.
− Až do nástupu pubertálních změn se zdravé dítě dostává do jedné z nejklidnějších vývojových etap.
− Význačným rysem je plně rozvinutá hrubá i jemná motorika.
− Výrazně se zdokonaluje smyslové vnímání, představivost.
− Tvoření představ i rozumové operace jsou závislé na kvalitativních změnách paměti.
− V pamětním učení začíná dítě klást důraz na obsah, který podřizuje logice konkrétních a názorných
vztahů mezi jednotlivými složkami celku.
− Nejde již o zcela mechanické učení.
− Růst schopností v této fázi vývoje je plynulejší, ale stálý a zřetelný.
− Kolem 10 roku se prakticky dokončuje vývoj vnímání, např. ve zrakovém vnímání dosahuje dítě
schopnosti přesně diferencovat tvary, velikosti, barvy.
− Kolem 8-9 roku se vyvíjí vnímání času.