Učitelská způsobilost SZZ 2025

− Dětská představa o vlastní osobě je naivně realistická, dítě v tomto věku se samostatně zapojuje do
širšího společenského prostředí ve škole a mezi vrstevníky, začíná být mnohem méně závislé na rodině,
rozvinul se pocit sounáležitosti do skupiny dětí, i schopnosti kolektivní kooperace.

− Období dospívání je bouřlivým mezníkem mezi dětstvím a dospělostí.
− Dochází k jevu tzv. „sekulární akcelerace“, jež se projevuje tím, že každá nová generace začíná v
průměru dospívat časněji než generace jejich rodičů, zrychluje se celkový somatický vývoj.
− Na druhé straně však toto zrychlení v tělesném vývoji není provázeno akcelerací v celé oblasti
psychického – zvyšuje se nerovnoměrnost vývoje.
− Z projevů nevyrovnanosti, nejistoty a napětí jsou v období dospívání nejčastější: - zvýšená agresivita
- zvýšená citlivost
- zvýšená nesmělost až uzavřenost



- nápadné výkyvy nálad, projevy citového napětí
- výkyvy sebevědomí, často s nepřiměřenou kompenzací
- protiklady a rozpornosti v chování

− Charakteristický je v období dospívání rozvoj společenských vztahů.
− Vývoje je nesmírně důležitý vliv skupiny vrstevníků.
− Pocit opory a sounáležitosti ke skupině dává mladému člověku jistotu a bezpečnost, od přátel je
ochoten přijímat i kritiku a poučení, které často ostře odmítá od rodičů.
Psychologická analýza výchovných obtíží
Příznaky výchovných obtíží mohou být velmi pestré a proměnlivé, tělesné i duševní:
- zvýšená duševní a tělesná unavitelnost (nesoustředěnost, roztěkanost, podrážděnost, únava, ochablost,
snížená výkonnost
- bolesti hlavy (objevují se v zátěžovém období, např. zkoušky ve škole, poté mizí, nutno vyloučit
organickou příčinu)
- bolesti břicha, nechutenství, přejídání, zvracení, zvýšená teplota, zácpa, průjem
- poruchy spánku (dítě může špatně usínat, spánek je neklidný, mělký nebo naopak zdánlivě velmi
hluboký, mohou se objevit noční můry)
- enuréza (pomočování)
- tiky (projevují se mimovolními záškuby různých svalových skupin nejčastěji v obličeji - mrkání,
záškuby kolem úst, pohazování hlavou, potrhávání ramenem, někdy je neurotickým tikem i často se
opakující pokašlávání)
- narušení řeči (koktavost, breptavost, mutismus – totální, kdy dítě nemluví nikde a s nikým nebo
selektivní, kdy nemluví jen v určitém prostředí, situacích či s určitými lidmi)
- zvýšený neklid, roztěkanost, jemný třes prstů a očních víček
- nevhodné návyky (cucání prstů, okusování předmětů, např. tužek, různé magické rituály, onanie)
- sebepoškozující projevy (okusování nehtů, okusování rtů, štípání kůže, vytrhávání vlasů)
- neurotické symptomy v oblasti postojů a chování (přecitlivělost, úzkostlivost, snadná
- zranitelnost, fobie, pocity méněcennosti, časté konflikty s druhými, agresivita, zvýšená sugestibilita,
nepřiměřené projevy emocí, teatrálnost)

Náprava deprivace
− Ve vývoji člověka jsou určité mezníky, kdy je možné saturovat potřeby dítěte a přimět tak psychickou
deprivaci k ústupu.
− Záchytné body ve vývoji dítěte jsou dle Matějčka tyto: - v období mladšího školního věku dítěte by měl
být důraz kladen kromě sycení základních psychických potřeb na rozvoj intelektových schopností dítěte,