OBP2_-_přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Prezentace výsledků je podkladem pro rozhodování manažerů (ústní, písemná či elektronická podoba).
struktura závěrečné zprávy může mít tuto podobu:
- titulní strana
- obsah
- stručný souhrn výsledků
- hlavní část: úvod, formulace problému, cíle výzkumu, hypotézy, metodika, časový harmonogram, rozpočet, interpretace, analýza dat, závěry a doporučení
- přílohy
4.3 Typologie marketingového výzkumu
Dle technologie získávání dat
Primární výzkum
-
Zaměřen na zkoumání vlastností samotných jednotek výzkumu.
-
Někdy označován jako výzkum terénní.
Sekundární výzkum
-
Získání dodatečných sekundárních dat, která byla získána za jiným výzkumným účelem.
-
Využíváme jak agregovaná data (týkající se jednotlivých jednotek výběrového souboru), tak neagregovaná data (sumarizovaná data na celý výběrový soubor).
Dle techniky výzkumu
Kvalitativní výzkum
-
Snaží se o hlubší poznání zkoumaných jevů a respondentů.
-
Účelem je proniknutí do vnímání a motivů respondentů s cílem odhalení motivů, postojů či mínění respondentů, které vedou k určitému chování.
-
Základní techniky: hloubkové rozhovory, focus groups, delfská metoda apod.
Kvantitativní výzkum
-
Zaměřuje se na empirické hodnocení, které zahrnuje numerické měření a analytické přístupy.
-
Získání statistických a matematických údajů o zkoumaném vzorku respondentů.
-
Základní techniky: osobní rozhovory, pozorování, dotazování a experiment.
Dle účelu
dle účelu, ke kterému je marketingový výzkum prováděn, rozlišujeme:
deskriptivní výzkum,
explorativní výzkum,
kauzální výzkum,
koncepční výzkum,
monitorovací výzkum,
prognostický výzkum
5. přednáška
Rizika v obchodním podnikání
5.1 Vymezení pojmu
= všudy přítomný charakteristický průvodní jev fungování obchodních organizací v soudobém prostředí
= možnost, že událost bude mít jiný výsledek než ten, který očekáváme
= stupeň nejistoty spojený s očekávaným výsledkem
-
každý podnikatelský subjekt (organizace) je ve svém podnikání nevyhnutelně vystaven rizikům (aktiva, zaměstnanci a zodpovědnost)
-
nulové riziko neexistuje
-
nejistota, kterou lze měřit
-
míru rizika měří matematické statistické metody:
distribuční funkce
modelováním
grafickým řešením
Členění rizik
řada možností, jel lze riziko členit:
z hlediska povahy
čisté riziko (počítá se s rizikem)
spekulativní riziko (situace nemusí nastat)
z hlediska vztahu k subjektu
vnitřní riziko (vzejdou uvnitř organizace)
vnější riziko (riziko, které nemůžeme ovlivnit – nedostatek zaměstnanců)
v závislosti na povaze změn
dynamické riziko (mohou se během vývoje měnit)
statické riziko (nemohou se během vývoje měnit)
podle vyjádření dopadu
finanční riziko
nefinanční riziko (lze převést na finanční riziko – spadneme a zničíme si věci)