M05 - Diferenciální počet I, Limita a spojitost funkce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
2xn − 1 → 2 · 3 − 1 = 5. Celkem
4x2
n − 1
2xn − 1
−→
35
5
= 7.
Vidíme tedy, že pro každou posloupnost (xn) konvergující k číslu 3, odpovídající
posloupnost (f (xn)) konverguje k číslu 7. Proto
lim
x→3
4x2 − 1
2x − 1
= 7.
Cvičení 2.4.2:
Pomocí Heineho definice limity vypočtěte
a) lim
x→3
(x3 − x + 7),
b) lim
x→ 1
3
4x2 − 1
2x − 1
,
c) lim
x→−2
x2 + x + 2
1 − x2
.
2.5
Spojitost funkce
Možná jste si všimli, že ve všech příkladech ve cvičení 2.4.2 se výsledná limita
rovná funkční hodnotě ve studovaném čísle. Dostáváme se tak k dalšímu důleži-
tému pojmu – spojitosti funkce.
———————————————————————————————————
18
Limita a spojitost funkce
Definice 2.5.1: Funkce f je spojitá v bodě x0 ∈ R, jestliže
a) f je definovaná v nějakém okolí U(x0),
b) limx→x
0 f (x) = f (x0).
4
Z této definice si hned můžeme ujasnit vztah mezi limitou a spojitostí funkce
v bodě.
Je třeba si uvědomit, že z existence limity funkce v bodě x0 ∈ R, ještě nemusí
vyplývat spojitost funkce v tomto bodě. O tom nás jistě přesvědčí následující
obrázky.
-x
6
y
b
2
`a
4
3
f
limx→3 f(x) = 2,
f (3) = 4
-
x
6
y
5
limx→5 f(x) = −∞
f není v 5 definovaná
f
Pro výpočet limit je důležité, že je-li funkce spojitá v bodě x0, pak má v tomto
bodě také limitu rovnou funkční hodnotě f (x0). Přitom často využíváme toho, že
„všechny elementární funkceÿ jsou v každém bodě svého definičního oboru spojité
(viz. grafy funkcí). Odtud například limx→2 cos πx = cos 2π = 1, limx→1 ln x =
ln 1 = 0, limx→1 arctg x = arctg 1 = π/4, a podobně
Všimněme si nyní podrobněji chování funkce f : y = 1/x v okolí nuly.