2_Spojité_systémy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
mez nula (signál začíná v čase
0
t
a proto existuje na výstupu systému přechodový děj) u
Fourierovy transformace je dolní mez
(signál započal v hluboké minulosti a přechodový
děj již dávno odezněl).
Pro složitější systémy bude frekvenční přenos dán opět dosazením
j
p
, tedy
0
1
1
1
0
1
1
1
...
...
a
j
a
j
a
j
a
b
j
b
j
b
j
b
j
U
j
Y
j
F
p
F
n
n
n
n
m
m
m
m
j
p
( 1.63 )
a tento výraz představuje komplexní amplitudu výstupního harmonického signálu při
buzení systému komplexním harmonickým signálem s jednotkovou amplitudou. Frekvenční
přenos tedy udává, jak systém přenáší danou frekvenci.
Budeme-li lineární dynamický systém budit na jeho vstupu obecně neharmonickým signálem
t
u
, bude na jeho výstupu odpovídající výstupní signál
t
y
. Vstupní signál
t
u
můžeme
rozložit na jeho frekvenční složky (v případě periodického signálu použijeme Fourierovu řadu,
v případě neperiodického Fourierovu transformaci). Jelikož je uvažovaný systém lineární,
můžeme použít principu superpozice a každou tuto frekvenční složku nechat působit na systém
odděleně. Na výstupu systému potom obdržíme jako odezvu na každou frekvenční složku opět
harmonický signál ale s jinou amplitudou a jinou fází. Provedeme-li superpozici těchto
jednotlivých odezev, obdržíme odpovídající výstupní signál
t
y
. Z této úvahy plyne, že
znalost toho, jak systém přenáší jednotlivé frekvenční složky tzv. frekvenční přenos
systému, je také postačující k popisu systému.
1.3.5 Frekvenční charakteristiky systému
V předchozí kapitole jsme zavedli pojem frekvenčního přenosu, který udává, jak daný systém
přenáší harmonický signál s daným kmitočtem