Finanční trhy - Výpisky ze skript

7. KAPITOLA – Termínové derivátové instrumenty

VYMEZENÍ PROMPTNÍCH A TERMÍNOVÝCH OBCHODŮmezi promptními a termínovými trhy existují úzké vzájemné vazby na termínových trzích se obchodují stejná aktiva jako na trzích promptních vývoj tržních cen (kurzů) na promptních trzích ovlivňuje vývoj tržních cen (kurzů) na trzích termínovaných a naopak1)Promptní obchodypři uzavírání promptních obchodů bývá zájmem kupujících i prodávajících obchody nejen uzavřít, ale též je fyzicky uskutečnit, neboli vypořádat obchodní kontrakty, jejichž vypořádání, spočívající v dodání dohodnutého předmětu obchodu proti jeho zaplacení, následuje velmi krátce po uzavření obchodu slouží k investování (k finančním operacím, které po důkladné analýze slibují bezpečnost vkladu a přiměřený výnos) nebo ke spekulaci (k fyzické spotřebě se finanční investiční instrumenty nehodí)2)Termínové obchodyobchodní kontrakty, u nichž mezi okamžikem uzavření a dohodnutým termínem vypořádání existuje delší časová prodleva dá se s nimi dále manipulovat, přičemž, pokud jsou převoditelné, se mohou i obchodovat termínové (derivátové) kontrakty nevznikají emitováním a následným uváděním do oběhu prostřednictvím primárního trhu, nýbrž uzavírají se většinou smluvně (pro některé byly vytvořeny specializované, tzv. termínové burzy, na nichž vznikají tzv. otevíráním pozic) jsou odvozeny od „podkladových aktiv“ takže vývoj jejich cen je závislý na očekávaném vývoji cen těch aktiv, od nichž jsou odvozeny termínové obchody bývají využívány dvojím způsobem (slouží k hedgingu a ke spekulaci)Hedging (zajištění)vychází ze vzájemné závislosti cen termínových derivátových instrumentů a jejich podkladových aktiv, přičemž jeho význam spočívá v možnosti zafixovat jejich ceny ke sjednanému budoucímu termínu při hedgingu se riziko nerozkládá, ale přenáší se na jiný subjekt jedná se výhradně o riziko kolísání cen příslušného podkladového aktivadokonalý hedging (umožňujme dosáhnout pozice úplného zajištění)nedokonalý (částečný) hedging (slouží k zajištění částečnému)Spekulaceu derivátových kontraktů vzniká tzv. pákový efekt umožňující dosahovat na jedné straně mimořádných zisků, na druhé straně však představující vysoké rizikoZÁKLADNÍ DRUHY TERMÍNOVÝCH DERIVÁTOVÝCH INSTRUMENTŮ Členění termínových kontraktů podle jejich vlastností a obchodovatelnosti

Členění termínových kontraktů podle podkladových aktiv 1)finanční podkladová aktiva a)jednoduchá – akcie, dluhopisy, úrokové sazby, cizí měny, drahé kovyb)souhrnná aktiva – burzovní indexy2)reálná podkladová aktivaa)jednoduchá aktiva – komodity, nemovitosti, movité věciPEVNÉ TERMÍNOVÉ KONTRAKTY TYPU FORWARD A FUTURES kontrakty, v nichž se dohodnou všechny náležitosti, avšak fyzicky obchod proběhne až v budoucnosti1)Kontrakty typu forward uzavírají se smluvně výhoda: v uzavřené smlouvě mohou být dohodnuty libovolné, oběma smluvním stranám vyhovující podmínky nevýhoda: kontrakt nemůže být zrušen ani převeden na jiný subjekt bez vzájemné dohody obou smluvních strannevýhoda:existuje vždy určité riziko porušení dohodnutých podmínek některým z jejich účastníků, což je mezi smluvními stranami nutno řešit soudním sporem lze je uzavírat prakticky na cokoliv bývají nepřevoditelné, využívají se spíše k hedgingu hedging spočívá v tom, že se dva subjekty smluvně dohodnou, že jeden z nich v dohodnutém termínu odebere za smluvně dohodnutou dodací cenu předmětné podkladové aktivum, které mu dodá jeho protipartner, kupující forwardového kontraktu (zaujímá dlouhou pozici) se jeho uzavřením chrání před případným zvyšováním cen příslušného aktiva, prodávající (krátká pozice) se chrání před jeho případným poklesem rozhodující je porovnání jejich termínové ceny s cenou příslušných podkladových aktiv, jež existuje v okamžiku, kdy dochází k jejich vypořádání pokud je cena předmětných aktiv na promptním trhu v tomto okamžiku vyšší, vydělává kupující (držitel dlouhé pozice), pokud je tomu naopak, vydělá prodávající (držitel krátké pozice)2)Kontrakty typu futurespředstavují standardizované burzovní obchody uzavírané na speciálních termínových burzách, jejichž prostřednictvím jsou příslušná podkladová aktiva obchodována vždy k pevným, předem určeným termínům vypořádání v roli kupujících (dlouhá pozice) vystupují investoři, kteří se zavazují v okamžiku vypršení futures odebrat za dohodnutou cenu příslušné podkladové aktivum v roli prodávajících kontraktu (krátká pozice) jsou účastníci obchodování, kteří se zavazují v daném termínu toto aktivum dodat protistrany se vzájemně neznají a protipartnerem každého účastníka obchodování je z právního hlediska samotná burza futures představují vysoce likvidní burzovní trhy, na kterých mohou investoři nepřetržitě otevírat, uzavírat své pozice podle okamžité potřeby futures lze obchodovat pouze na vybrané druhy podkladových aktiv (akciové, komoditní, úrokové, měnové indexové) mezi vývojem kurzů futures a vývojem promptních kurzů jejich podkladových aktiv existují vzájemné souvislosti jak se přibližuje termín vypršení, zmenšuje se rozdíl mezi kurzy futures a promptními cenami jejich podkladových aktiv, v okamžiku jejich splatnosti musí dojít k jejich vzájemnému cenovému vyrovnání (tato vzájemná závislost bývá označována jako princip konvergence) jestliže kurz futures bude vyšší než promptní kurz jeho podkladového aktiva, bude báze (rozdíl mezi nimi) kladná (označuje se jako nadsazení) jestliže kurz kontraktu futures bude nižší než promptní kurz jeho podkladového aktiva, bude se jednat o bázi zápornou (zaostávání) termínový kurz kontraktu futures a promptní kurz jeho podkladového aktiva mají vždy tendenci vzájemně konvergovat futures jsou burzovně obchodovatelné, mohou investoři po celou dobu jejich životnosti otevírat nové pozice, které mohou uzavírat úspěšnost jejich investic nemusí záležet pouze na tržní ceně příslušného podkladového aktiva v okamžiku vypořádání, nýbrž mohou využívat vývoje termínových kurzů jestliže vstoupí do dlouhé pozice (spekulují na jejich vzestup) zaujmou krátkou pozici (spekulují na jejich pokles) mohou otevírat nové pozice, i když dopředu vědí, že v okamžiku vypořádání futures nebudou disponovat peněžními prostředky, ani podkladovými aktivy(protože mají možnost kdykoli před vlastním vypořádáním futures svoje pozice uzavřít)SWAPOVÉ KONTRAKTYswap je termínová smlouvá, kde dva ekonomické subjekty se vzájemně zavazují vyměnit si mezi sebou buď dohodnutá předmětná aktiva, nebo finanční toky za předem „pevně“ stanovených podmínek jedná se o nestandardizované smlouvy,obchoduje se smluvně přímo mezi samotnými účastníky obchodu nebo prostřednictvím OTC-trhu jediným omezením při uzavírání swapů je vůle zúčastněných stranStandardní druhy swapových kontraktů1)Úrokové swapyekonomické subjekty využívají především za účelem optimalizace svých aktiv a pasiv dvě smluvní strany se vzájemně zavazují převést si předem dohodnuté finanční toky odpovídající úrokovým platbám za teoreticky si vzájemně poskytnuté stejně velké úvěry, denominované ve stejné měně vzájemné závazky smluvních stran se týkají pouze placení částek dohodnutých úroků, žádná ze smluvních stran nedluží druhé straně jistinua)úrokové swapy založené na vzájemné výměně pevných úrokových platebv praxi se nevyskytují úrokové platby jsou odvozovány od stejné nominální hodnoty, tudíž nemá smyslb)úrokové swapy založené na vzájemné výměně pevných a variabilních úrokových platebjeden z účastníků platí svému protipartnerovi po celou dobu trvání kontraktu pevně stanovené úrokové platby a výměnou za ně dostává platby variabilníc) úrokové swapy založené na vzájemné výměně odlišně stanovených variabilních úrokových plateboba smluvní partneři si navzájem platí proměnlivé úrokové platby ty bývají odvozovány od některé mezibankovní úrokové sazby (u nás LIBOR), od některé sazby stanovované např. centrální bankou, od různých druhů mezibankovní úrokové sazby (např. jedna strana platí šestiměsíční LIBOR, a zpět dostává LIBOR devítiměsíční) hedging, ani spekulace nebývá významná2)Měnové swapy termínové swapové kontrakty, zavazující smluvní strany ke vzájemné výměně jimi dohodnutých úrokových plateb denominovaných ve dvou různých měnách, přičemž na počátku a na konci kontraktu dochází i ke vzájemné výměně nominálních hodnot podkladových měn za dohodnutý kurz podkladovými aktivy jsou v daném případě dvě různé měny (jistiny denominované ve dvou různých měnách)a)měnové swapy založené na vzájemné výměně dvou druhů pevných úrokových platebsmluvní strany po celou dobu jejich trvání navzájem platí pevně stanovené úrokové úhrady, odvozené od dvou různých měn na počátku swapové operace si smění dohodnuté objemy finančního kapitálu denominovaného ve dvou různých měnách v platném promptním kurzu, z nějž po celou dobu trvání platí pevné úrokové platby, v okamžiku vypršení provedou výměnu jistin (ve stejném kurzu, v němž byla provedena transakce původní)b)měnové swapy založené na vzájemné výměně pevných a variabilních úrokových platebjeden účastník kontraktu platí svému protipartnerovi pevně stanovené úrokové úhrady a výměnou za to získává platby variabilní (odvozené od některé mezibankovní referenční úrokové sazby)c) měnové swapy založené na vzájemné výměně dvou různých druhů variabilních úrokových platebstanovené úrokové platby, odvozované od převedených jistin denominovaných ve dvou různých měnách, jsou v obou směrech variabilní(odvozovány např. od různých mezibankovních úrokových sazeb, od sazeb vyhlašovaných centrální bankou – záleží na druzích měn, které tvoří jistina)3)Devizové swapy tyto kontrakty jsou realizovány formou nákupu jedné měny proti měně druhé za jejich aktuální kurz, v okamžiku splatnosti kontraktu realizovaný zpětný prodej pak proběhne za předem dohodnutou termínovou cenu úrokové platby se neplatí, převádí se pouze nominální hodnotaVzájemná kombinace jednotlivých swapových kontraktůneboli koktejlové swapy, které představují různé vzájemné kombinace standardních druhů úrokových a měnových swapů (na nich zároveň participuje více ekonomických subjektů)důvod vzniku: některý z potenciálních účastníků swapového obchodu nemůže nalézt vhodného protipartnera, takže je na zprostředkující bance, aby buď našla chybějící mezičlánek, nebo ho sama vytvořilaOPČNÍ KONTRAKTYopční smlouva poskytuje držiteli opce právo buď koupit (jedná se o kupní opci) nebo prodat (jedná se o prodejní opci) v dohodnutém okamžiku či období předmětné podkladové aktivum za předem stanovenou cenu pouze držitel opce má právo jejich realizace (tzv. právo volby) zakoupením opce získává její držitel „právo volby“ za něž zaplatí kupní cenu opce (opční prémii)opční prémie: pouhý zlomek tržní ceny podkladového aktiva držitel opce může své právo neuplatnit a obchod neuskutečnit vypisovatel opce obdržel sice opční prémii, ale následně je povinen na vyzvání držitele opce mu buď prodat (kupní opce) nebo od něj koupit (prodejní opce)předmět uzavřeného opčního obchoduDruhy opčních instrumentů