Psychologie - rozšířenější varianta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vrozené vědomosti?
O několik měsíců později již děti zapojují do svých očekávání i takové faktory, jako je míra dotyku, vzájemná velikost předmětů, které na sebe působí, či velikost zakrytého objektu. Vidíme ovšem, že i intuitivní fyzika má svůj vývoj. Měli bychom dle svých zvyklostí konstatovat, že děti se v prvním roce života rychle učí, a že tak zdokonalují svá očekávání od hmotného světa. Možná však bude lepší, když otázku učení necháme otevřenou. Možná je i komplexnější pojetí intuitivní fyziky, které se objevuje až ve druhé polovině nebo na konci prvního roku života, připraveno již při narození. Ne všechno, co je vrozené, musí již při narození fungovat; o vrozenosti pohlavního pudu bude asi málokdo pochybovat, o jeho významné úloze v prvních měsících života bude naopak pochybovat většina. Časová prodleva mezi prvními projevy intuitivní fyziky a její rozvinutější podobou může sloužit jen jako určité období adaptace, kdy se v závislosti na konkrétní podobě prostředí nastavují parametry systému. Děti se v tomto období mohou učit, které předměty v jejich okolí budou pravděpodobně těžké a které lehké, které se dobře deformují a které jsou tvrdé a pružné. Tato osvojená fakta pak mohou sloužit k lepší kalibraci systému očekávání, který je připraven již při narození.
Jistě, všechno může být i jinak. Ale rozhodně bychom měli mít na paměti, že děti vědí více, než se nám na první pohled může zdát.
Filip Smolík, Psychologie dnes (9/2001)
7. Schopnosti (klasifikace, vlohy a schopnosti). Inteligence (vymezení, teorie, druhy, její stimulace). Poruchy vývoje intelektových funkcí (intelektová deteriorace, snížená intelektová výkonnost v rámci mentální retardace). Kreativita.
Schopnosti chápeme jako vlastnosti osobnosti, které jsou podmínkou správného a úspěšného vykonávání určité činnosti. Člověk se nerodí s hotovými schp., ale tyto se vytvářejí v činnosti, tedy při hře, učení, sportu a práci. Schopnosti můžeme dělit na:
- percepční (schopnost vnímání - vizuální barevná čivost, smysl pro rovnováhu, pozornost, hodnocení vzdálenosti, vidění pohybu)
- psychomotorické (motorická rychlost, statická a dynamická přesnost, koordinace pohybů, obratnost)
- intelektové (paměť, poznávání, konvergentní a divergentní myšlení, hodnocení).
Vrozenými strukturami pro rozvoj schopností jsou vlohy - samy o sobě však neurčují schopnost (hudební, pohybová schopnost). Nebude-li člověk, který má přirozené vlohy, vykonávat příslušnou činnost, schopnosti se u něho neprojeví. Podle stupně rozvoje schopnosti mluvíme o nadání, talentu a genialitě.
Nadání je souhrn schopností určitého druhu, který umožňuje nadprůměrné výkony v dané oblasti.
Talent je vysoce rozvinutá schopnost určitého druhu, které umožňují vynikající výkony.
Genialita je mimořádně veliký talent, který umožňuje vytvořit vrcholná, epochální díla.