Psychologie - rozšířenější varianta

(např. tím, jaké dělají děti chyby - je zřejmé, že se pokoušejí aplikovat svá vlastní pravidla)

- další možností je podmiňování, tzn., že rodiče dítě odměňují, popř. trestají > to by ale rodiče

museli reagovat na každý detail v řeči dítěte, což, jak se ukázalo, nedělají

Testování hypotézy:

- oba předešlé způsoby lze aplikovat jen na specifické výroky; děti se však často učí obecné

poznatky - např. pravidla, a zdá se, že zde tvoří hypotézy o pravidlech a testují je (např.

koncovku -ed, která (v angličtině) z přítomného času dělá minulý, mají tendenci řadit ke všem, tedy i nepravidelným slovesům; generalizovat přestanou až časem)

- děti při tvorbě hypotéz používají tzv. operační principy jako vodítka

- nutnost dávat pozor na konec slov

- sledování předpon a přípon

- vyhýbání se výjimkám

Vrozené faktory:

bohatost vrozených znalostí

- děti ze všech kultur procházejí stejnou vývojovou sekvencí: 1 rok - první slova; 2 roky - věty ze 2-3 slov; 3 roky - začínají užívat gramatická pravidla; 4. roky - mluví téměř jako dospělý člověk

- vrozené vlastnosti jazyka jsou tak bohaté, že děti mohou procházet normálním průběhem

osvojování jazyka, i když kolem nich nikdo jazyk nepoužívá

- neslyšící děti se samy od sebe začnou učit užívat k dorozumívání posunky a jejich užívání se

vyvíjí stejně jako u normální řeči (nejdřív jeden samostatný posunek, pak dva spolu ...)

Kritická období:

- první měsíce života jsou kr. obdobím pro vylaďování se na fonémy mateřského jazyka

- jsou i důkazy pro existenci kritického období pro začátek učení se druhému jazyku (tak, aby

jednou uměly děti mluvit bez přízvuku)

- pozorování hluchých lidí učících se posunkovou řeč naznačují, že je i kritické období pro učení se syntaxi

Mohou se jiné živočišné druhy naučit lidskou řeč?

- podle některých vědců jsou naše schopnosti mluvit jedinečné; jiné druhy mají jisté komunikační prostředky, ale ty jsou kvalitativně velmi odlišné

- šimpanzi: mají různá gesta a zvuky, ale produktivita jejich komunikačního systému je malá na rozdíl od lidského, kde z malého množství fonémů je možné tvořit tisíce slov a ty spojovat do nekonečného množství vět; rovněž strukturovanost vykazuje velké rozdíly: v lidské řeči je

patrný rozdíl mezi úrovní morfémů (prvky mají význam) a zvuků (nemají); u šimpanzů není

taková dualita struktury, protože každý symbol je nositelem významu; dále u šimpanzů nemá

na význam vliv pořadí symbolů, kdežto u člověka ano (Jonáš snědl velrybu x velryba snědla

Jonáše)

- Gardner zkoumal, zda je možné naučit šimpanze lidskou řeč; samice Washoe uměla 130

posunků a rozuměla ještě většímu počtu a naučila se i generalizovat

- další podobné experimenty prováděli Premack, Rumbaugh a Paterson; používali posunky,