Psychologie - rozšířenější varianta

sociální dovednosti

• navázány na mezilidské vztahy

• na základě dispozic ve vztazích se rozvíjejí a stabilizují

• rozvíjejí se na základě sociability (družnost, schopnost vytvářet vztahy)

základní soc. dovednosti:

• interakční – dovednost iniciovat, prohlubovat, ovlivňovat vztahy

• percepční – vnímat, interpretovat a posuzovat soc. svět

• komunikační – vyjadřování názorů, postojů

• organizační – vytvářet plány, strategie, řídit činnost

• behaviorální – chovat se kongruentně, autenticky

Společnost: soubor institucí a zařízení, zajišťujících organizované uspokojování potřeb, regulování konfliktů a udržování a rozvoj kultury. Velké množství lidí žijících na stejném území, sdílejících stejné kulturní vzory a relativně nezávislé na okolním světě.

Sociální stratifikace: Nerovné rozdělení práv a privilegií , povinností a odpovědnosti, odměn a majetku, moci a vlivu v rámci postavení jednotlivých členů společnosti.

Sociální stratifikace – rozvrstvení společnosti (sociální vrstvy se dělí v důsledku diferenciace společnosti, z důvodu věku, práce,..)

3 typy spol. vrstev: kasty- příslušnost dědičná, odlišnost vnější, neměnnost

stavy- (středověk), různost rodu, postavení, výsad

třídy- (s nástupem kapitalismu)- možné prolínání, otevřená spol.skupina

Sociální prostředí: integrovaný sociální systém tvořený lidmi, jejich vzájemnými vztahy, společnými aktivitami a produkty těchto vztahů a aktivit- materiální i duchovní povahy

• mikrosociální prostředí- nejbližší sociální prostor jedince, v němž navozuje nezprostředkované, přímé meziosobní interakce („tváří v tvář“). Z psychologického hlediska jde o nejdůležitější sociální prostor

• mezosociální prostředí- určitý mezistupeň mezi malými sociálními skupinami a společností; např. studenti univerzity, obyvatelé města

• makrosociální prostředí- velké skupiny, obvykle složitě strukturované, jako je např. region nebo společnost jako celek

- pojem společnost zdůrazňuje také kulturní, historickou a generační kontinuitu tohoto systému a většinou i určitý typ ekonomického (politického) uspořádání, který je vázán i na určitou lokalitu nebo jiný dominující prvek (např. národní identifikací) apod. Blíží se tak pojmu stát.

Personalizace: člověk přicházející na svět se v průběhu humanizace stává osobností

Kulturace: poznávání a osvojování si kultury společnosti, do které jsme se narodili

Profesionalizace: získávání socioprofesní kompetence neboli připravenosti zaujmout profesní roli

Sociální učení: lze definovat, jako osvojování si komplexních způsobů chování a jednání, které jsou přiměřené určité sociální situaci. Přičemž je nutné uvědomit si, že produktem sociálního učení jsou: sociální role, postoje, hodnoty, ideály, způsoby vnímání a hodnocení, styly činností a aktivit, sociální dovednosti a rysy osobnosti.