Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (3.79 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

Zrovna teďkom příští týden jedeme na dvoudenní adapťák, to znamená, že: ráno se začíná 
v 8, celý den se neučí, celý den v rámci té třídy 6. A fungují jakoby nějaké ty hry do 8 do 
večera, s psychologem, provedením psychologa, pak se spí mimo školu v ubytovně; druhý 

den se zase dopoledne neučí no a přijde se na oběd do školy a učí se tam; seznamují se s nima 
aji tamhle takto. 
Já jsem zažil/a jenom pár adapťáků, moc ještě ne teda, musím asi dva jenom říct, a dobré, 
určitě dobré. Tenhle ten, co nás čeká teďkom vlastně v pondělí jsem ještě nezažil/a. Takže 
pro mě to bude taky nově, protože většinou jsem to vedl/a jakoby já s kolegy a teď máme 
jakoby externistu psycholožku, která to povede celej ten den. A ta psycholožka, co máme 
v rámci školy, to povedeme až v úterý, to povedeme jenom my. Jinak to bude úplně přímo 
nějaký program. 
 

5. S kým spolupracujete v procesu adaptace žáků na 6. třídu a jak? 

Adaptace  na  6.  třídu  tak  vypadá  v pětce,  a  v pětce  s nikým  nespolupracuji.  Jako  v rámci 
šestky ano, s psycholožkou tady na škole, tady s preventistou, s kolegy. Určitě pak teďkom 
přijde ta extérní psycholožka. 
Bývalou třídní učitelkou mé současné 6. třídy jsem nekontaktoval, to ne, ne. My jsme jako 
byli v kontaktu, ale neptal jsem se, nezjišťoval jsem; ne, mě tohle fakt jakoby nezajímalo, 
protože ono já bych řekl, že na tom 1. stupni většinou ty učitelky jsou takové; připadaj mi 
jako takové maminky. Ne že by se na to dívaly úplně jinak, než my na tom 2. stupni. Takže 
fakt jako, já to řeknu upřímně, mě to ani nezajímají ty jejich názory, protože většinou jsou 
zkreslené. 
Jo, jako učitelky z 1. stupně se snaží vždycky říct: ten tam to, ten, to mají stejně, já jim jen 
vždycky řeknu, že ne, že mě to nezajímá. 
Určitě mě na specifika některých žáků upozorňovali; ale já většinou vždycky  v tom září, 
když to  potom nějak funguje  a je to  takové třeba volnější, tak si  občas to dítě spíš nebo 
někoho si vemu a zeptám se, ať mi to řekne on sám, než někdo tak jako, to se radši půjdu 
zeptat přímo toho žáka než jiného. 
Já naštěstí mám třídu, kde není nikdo s individuálním vzdělávacím plánem, takže naštěstí 
ten jsem nepotřeboval. Ale jinak dokumentace jako taková, tak všechno přišlo. Buď z téhleté 
školy to postupuje dál, nebo z těch okolních, takže všechny dokumenty přišly. 
Spolupracujeme  normálně  se  školním  psychologem,  v rámci  třídy,  určitě  se  ptáme, 
zjišťujeme  co  a  jak,  oni  taky  občas  přijdou  a  řeknou:  tam  ten  to,  pomož  mi.  Jo,  jako, 
spolupracujem  tu  třídu  učit,  spolupracujem  i  s učiteli;  s  psychologem  určitě,  takže  občas 
jakoby teďkom ta třída fakt funguje. Ale občas je třeba zavolat přímo tu školní psycholožku 
naši, a řeknu: Prosím tě, pustím ti jednu hodinu, zkus tam s nimi pokecat, probrat to. Protože 
to není učitelka, jakoby učitel tu je pořád, takže oni nemají ke mně asi takovou důvěru jako 
k té psycholožce; takže ona s nimi udělá kruh, umí prostě klást ty otázky, umí hrát ty hry, 
aniž by cokoliv komu došlo. Já tohle neumím, takže tak jako. A pak řekne mi třeba: jó, tak, 
tak, tak a tak. Takže fakt jako, funguje to, dost dobře to funguje. I třeba psycholožka nebo 
třeba ten kolega, co tu byl, tak taky, taky mi pomáhá. Takže fakt jako, to je super. 
 

Témata, do kterých materiál patří