Zvládání zátěže při přechodu z prvního na druhý stupeň ZŠ (Sikora, 2018)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
6. Které informace o žácích považujete za důležité?
Já jako třídní se podívám, jaké měli známky, na jejich papíry, jestli tam jsou lidi s nějakými
individuálními vzdělávacími plány a tak, čili abych věděl na co se připravit. Ale v podstatě
zas nepřikládám moc velkou váhu těm známkám a takhle, pokud tam není nějaké, že by měl
někdo nějaké čtyřky nebo takhle; protože v podstatě mám potom názor těch kolegů, kteří ty
děcka učí, a v podstatě to nějak můžu zkonfrontovat. Pokud to dítě má nějaké problémy nebo
něčím se vymyká, tak to také.
7. Co nebo kdo je zdrojem zátěže či podpory pro učitele v procesu adaptace
žáků na 6. třídu? Jsou noví žáci, které se člověk musí naučit, nezná je, jaké jsou jejich vlastnosti charakterové.
A určitě je taky důležitá spolupráce s rodiči v případě, že člověk má s tou třídou nějaký
problém. Já třeba mám takovou paradoxní situaci; nebo v podstatě, plno těch žáků jsou děti
mých známých nebo mých spolužáků a tak, takže já v podstatě hodně těch rodičů znám,
takže nějakým způsobem v podstatě vždycky jsem aspoň částečně u nějakého procenta žáků
v obraze, z jakého rodinného prostředí pocházení, nebo že takhle o nich něco vím. To je asi
tím, že pocházím z místa.
8. Jak jste se učil/ a být třídním učitelem/ třídní učitelkou?
No, hodili mě do vody a musel jsem plavat. V podstatě na téhle škole při tom počtu žáků a
učitelů v podstatě všichni učitelé 2. stupně jsou třídními učiteli, až na nějaké malé výjimky;
že třeba 1 – 2, maximálně 3 nejsou třídní. A když jsem začínal/a jako třídní, tak mi pomáhali
starší kolegové, co byli v kabinetě, tak mi v podstatě radili a kontrolovali mě jenom takhle
nějak celkově.