Diagnostická činnost vybraného žáka - portfoliový úkol se sebehodnocením

-  poměrně  velké  až  velice  velké  písmo,  někdy  velikost  opravdu  přežene 

– například na 1. stránce „· 10“ v kroužku 

-  opisuje  podle  tabule,  včetně  nadpisu,  zvýrazňujících  prvků  typu  mráčků, 

kroužků a vykřičníků i data dne 

-  použita pouze propiska jednoho typu 
-  píše vše od ruky, text píše psacím písmem, „Zk“ tiskacím písmem, při značení si 

zadání  malými  písmeny  střídá  psací  a  tiskací  písmena,  velká  písmena  při 
značení si zadání píše jako hůlková  

-  někdy používá jednoduché tečky, někdy silnější tečky kruhového tvaru, místy i 

silnější desetinnou čárku, občas „čmáranicového“ typu 

-  používá i členění do dvou či více sloupců 
-  obvykle se spíše snaží psát potřebné části pod sebe 
-  někdy  chybu  v textu  nebo  v příkladu  opraví  přepisem  přímo  daného  znaku, 

který  je  pak  silnější  a  „čmáranicového  typu“,  místy  však  přeškrtáním  typu 
čmáranice 

-  místy  náznaky  znečištění  stránek  vzniklé  drobným  čmáráním  si  nebo 

tečkováním  či  „rovnými“  čárami  (od  ruky),  případně  větším  tlačením  na 
propisku při psaní až přerytím na druhou stránku listu 

-  rohy sešitu bývají někdy až více ohnuty 

  Vyhodnocení a interpretace diagnostických údajů 

Pozorování 
Na  základě  toho,  že  Milanovi  někdy  šahají  na  věci  a  někam  je  přesunují  (taška 
u umyvadla)  to  vypadá,  že  mu  někdy  spolužáci  také  dokážou  dělat  naschvály.   
– Možná i drobné náznaky prvního stupně šikany, ale osobně si myslím, že až tak 
zlé to nebude, neboť podle mě Milan v rámci toho neprojevuje znaky, že by kvůli 
tomu trpěl. 
Vzhledem k tomu, že Milan si neustále rozhazuje své věci v lavici, anebo mu věci 
z lavice padají, připadá mi to jako projev desorganizace a desorientace v prostoru 
či  pořadí  činností.  Na  základě  skutečnosti,  že  tempo  výuky  není  zrovna  příliš 
rychlé  a  Milan  přesto nestíhá  dělat  co se  zrovna  dělat  má,  ale podle  mě  se  o  to 
alespoň  částečně  snaží,  usoudil  bych,  že  ho  tato  skutečnost  stresuje,  možná  to 
také  může  sem  tam  chápat  jako  selhání,  a  tudíž  se  projevuje  různými 
manipulativními  pohyby  především  rukou,  s  věcí,  kterou  má  zrovna  po  ruce, 
případně celým tělem, které jsou poněkud chaotického typu. 
Také bych usoudil na základě toho, že Milan řešení příkladů opisuje jen z tabule 
a příklady neřeší samostatně, bych také usoudil, že si nevěří, anebo se také bojí, 
že by to řešil špatně. – Usoudil bych, že by v tomhle potřeboval téměř neustálou 
oporu, někoho, kdo by mu zrovna říkal a ukazoval, co má dělat a krok za krokem, 
někdy  nejlépe  po  co  nejmenších  krůčkách,  po  něm  případně  postupně  získával 
dílčí řešení. Neboť například vždy, když jsem si všimnul, že za ním někdo přišel 
a nějak ho nasměroval, že mu to pomohlo, nebyl při tom drzý a projevoval v této