Diagnostická činnost vybraného žáka - portfoliový úkol se sebehodnocením

nápomocné  interakci  snahu,  jakoby  důvěřoval,  že  se  mu  někdo  snaží  pomoci, 
i když někdy to zase vypadá, že na pomoc od někoho sám pasivně čeká. 
Tím, že po jisté době projevuje zřetelné známky únavy, podle mě přímo vyzývá 
potřebu po alespoň kratší přestávce či rozptýlení jiného, volnějšího, typu právě 
i během hodiny. 

Rozhovor 
Když  jsem  Milana  prosil,  zda  by  se  mnou  uskutečnil  rozhovor,  nejevil  známky 
sebemenší neochoty. Přestože jsem Milana o to požádal v situaci, kdy se chystal 
hrát  hry  v počítačové  učebně,  což  měl  zrovna  dovoleno,  a  vypadal,  že  by  spíše 
radši zrovna chtěl dělat jinou činnost, nevypadal, že by  mu  vadilo náhle změnit 
plán  a  pustit  se  do  jiné  činnosti,  především  když  ho  o  to  přívětivě  požádal 
dospělý. V těchto chvílích mi Milan přijde jako slušně vychovaný, milý a ochotný, 
byť  to  tak  mnohdy  vůbec  nemusí  vypadat,  pokud  je  v kontaktu  spíše  jen 
s vrstevníky bez dospělého. 
Ačkoliv  při  hledání  odpovědí  na  některé  otázky  si  dal  rady  sám,  při  hledání 
odpovědí na jiné otázky potřeboval však nějaké vodítko, a to zejména v podobě 
jakéhosi výčtu možností, z kterých by si mohl vybrat. 
Ze  samotného  rozhovoru  bych  vyvodil,  že  se  radši  učí  něco,  co  je  pojato 
zábavnější  formou  a  v čem  vidí  nějaký  praktický  smysl.  K učení  upřednostňuje 
klid  od  rušivých  podnětů,  –  např.  zvuk,  rušivé  světlo,  přítomnost  něčeho  či 
někoho, co odvádí jeho pozornost – pravděpodobně se jinak nedokáže soustředit. 
Pokud má s něčím nějaký problém, dělá mu potíže najít způsob, jak by ho vyřešil, 
spíš se rovnou vzdá o to, aby nějaký hledal, a má potřebu, aby ho někdo postupně 
po  krocích  na  nějaké  řešení  naváděl,  případně  aby  někdo  postupně  někdo 
kontroloval  jeho  jednotlivé  kroky.  V případě,  že  si  je  v něčem  jistější  nebo  je 
zvyklý se danou věc učit s kamarády, rád se učí i s nimi. – Podle mě ho to učení 
pak i více baví. 
Sice  nevypadá,  že  by  neměl  žádnou  vnitřní  motivaci  k učení,  jeho  motivace  mi 
však připadá poněkud malá a hledající potřebu ji podporovat. Podle mě je Milan 
možná  i  typ  člověka,  který  není  proti,  když  se  má  učit  nebo  také  plnit  nějakou 
povinnost,  ne  však  neustále  či  po  příliš  dlouhou  dobu,  jelikož  usuzuji,  že  vždy 
bude mít potřebu po jisté době se rozptýlit či uvolnit jinou činností.