Pracovní právo - otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Odstoupení dle § 34/3.
Neomluvená absence.
POVINNOST ZAMĚSTNANCE ODVRÁTIT ŠKODU
Patří mezi zvláštní odpovědnost na straně zaměstnance.
Pro vznik této zvláštní odpovědnosti je potřeba, aby zaměstnanec na hrozící škodu neupozornil nebo proti ní vědomě nezakročil. Zaměstnanec musí tedy buď:
Vědět, že škoda hrozí a svou povinnost nesplnit proto, že chce, aby škoda vznikla (přímý úmysl).
Vědět, že škoda hrozí a nechtít, aby škoda vznikla, ale pro případ, že vznikne, s tím být srozuměn (nepřímý úmysl).
Zaměstnanec nevěděl, že by škoda mohla vzniknout, ale s ohledem na svou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti to vědět měl a mohl (vědomá nedbalost).
Jestliže zaměstnanec o hrozící škodě neví a vzhledem ke své osobě to ani vědět nemusí (nebo dokonce nemůže), nelze po něm příspěvek k úhradě požadovat.
Jestliže zaměstnanec vědomě neupozornil vedoucího zaměstnance na hrozící škodu nebo nezakročil proti hrozící škodě, nesplnil svojí prevenční povinnost.
Zaměstnanec je povinen upozornit na škodu.
Vědomí zaměstnance, že je povinen zakročit, aby se předešlo škodě a musí toho být schopen.
Zaměstnanec není škůdce (on to nevyvolal) a platí jen část podle okolností (přispívá k úhradě).
Zaměstnanec si musí počínat přiměřeným způsobem škoda při odvrácení musí být nižší než ta škoda, kterou odvracel.
Náhrada škody: maximálně 3 průměrné mzdy/platy.
Zaměstnanec, který při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli utrpěl věcnou škodu, má právo na její náhradu.
Právo na náhradu škody má zaměstnanec jen tehdy, jestliže nebezpečí, které odvracel, nevzniklo v důsledku jeho úmyslného jednání a při odvrácení si požínal způsobem přiměřeným okolnostem.
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZA ŠKODU, KTERÁ VZNIKLA ZAMĚSTNANCI PŘI ODVRACENÍ ŠKODY
Věcná škoda, kterou utrpěl zaměstnanec při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem (posouzení ex post).
Zaměstnanec, který při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli utrpěl věcnou škodu, má právo na její náhradu.
Právo na náhradu škody má zaměstnanec jen tehdy, jestliže nebezpečí, které odvracel, nevzniklo v důsledku jeho úmyslného jednání a při odvrácení si požínal způsobem přiměřeným okolnostem. Jestliže zaměstnanec vyvolal škodu svou nedbalostí, právo na náhradu škody má.
Hradí se skutečná škoda – škoda v době poškození (škodu vyčíslí zaměstnanec) – způsob úhrady vybírá zaměstnavatel.
Obecná povinnost zaměstnance nahradit škodu
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 ZP).
Ke vzniku odpovědnosti musí být splněny určité předpoklady (musí být splněny kumulativně):