Zápočet
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zákaz zneužívání práva – šikana
Agentura práce
Právní úprava se snaží alespoň částečně chránit postavení zaměstnance agentury práce při dočasném přidělení k uživateli. Stanovuje:
zásadu nediskriminace (tj. srovnatelné podmínky jako u srovnatelného zaměstnance uživatele), Zaměstnanec i AP má možnost domáhat se stejným pracovních podmínek jako mají zaměstnanci uživatele. Má právo na dorovnání mzdy i na uspokojení nároků vyvstalých z horších pracovních podmínek. Povinnost uspokojit tyto nároky má agentura práce
Diskriminace (§ 16 ZP)
Zákaz diskriminace – čl. 3 LZPS
Diskriminace je zaviněné rozlišování, vyloučení, omezení nebo znevýhodnění jednoho zaměstnance na úkor jiného na základě rasy, barvy pleti, rodového, národnostního nebo etnického původu, zdravotního stavu, manželského a rodinného stavu nebo povinnosti k rodině, pohlaví, sexuální orientace, věku, jazyka, náboženství, politického ři jiného přesvědčení nebo činnosti v politických hnutích, OO a jiných sdružení, sociálního původu a majetkového stavu. O diskriminaci jde ovšem jen tehdy, je-li rozlišování namířeno proti určitým jednotlivcům a tím způsobuje jejich nerovnovážné postavení
Rozlišování na základě zaměstnancových vlastností, které spočívají v jeho osobě, jeho osobních zásluhách, znalostí a dovedností, se za diskriminaci nepovažuje. Stejně tak nejsou diskriminací ta omezení, která vyplývají z předpokladů a požadavků pro výkon konkrétní práce, jestliže jejich splňování představuje rozhodující nezbytnou podmínku pro výkon této práce, či z důvodu bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnance (např. zákaz mimořádně fyzicky namáhavých prací ženám)
Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.
Zákoník práce odkazuje na antidiskriminační zákon
Přímá diskriminace – taxativní výčet
Přímou diskriminací se rozumí jednání, kdy je, bylo nebo by bylo na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.
Nepřímou diskriminací se rozumí jednání, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje FO vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů.
Dojdeli při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má fyzická osoba právo se domáhat, aby:
bylo upuštěno od tohoto porušování
byly odstraněny následky tohoto porušování