Filda-tisk-40stran

Sein – sféra toho, co je, na druhé straně stojí sféra Sollen, teda toho, co má být, dualizmus Sein a Sollen je typický pro právní pozitivizmus.

Filozofický základ dualizmu Sein a Sollen představil David Hume:

Hume - teorie poznání - co o světě - naše imprese a naše ideje (myšlenky)

1. Imprese představují původní vjemy, původní prožitky skutečnosti

2. Ideje vznikají pak pozdějším znovuvybavením impresí a ve své podstatě to jsou složené imprese

• Jednoduché ideje jsou totiž přímo odvozeny z impresí, odpovídají jim, jsou jejich reprezentací. Paměť nám prostě umožňuje vybavení impresí v podobě jednoduchých idejí. Na základě jednoduchých idejí vznikají potom

• složité ideje

• jakékoliv teoretické poznání nemůže být dostatečně fundované, protože nemůžeme poznat kauzalitu

• představitelem novověkého skepticismu a agnosticismu

• subjektivní základ poznání sice nedává možnost hovořit o pravdivém poznání, ale zároveň nám umožňuje dostatečné poznání pro život

• Svým skeptickým přístupem k možnostem lidského poznání Hume podnítil Immanuela Kanta ke kritickému výzkumu činnosti teoretického a praktického rozumu.

Immanuel Kant

1. Jednání člověka není motivované pouze podněty smyslového světa (Sein), ale člověk je schopný přijmout a podřídit se i rozumem stanovené povinnosti, tzn. tomu, co má být (Sollen). Normativita je vlastnost autonomní lidské rozumné vůle, která není závislá na empirických podmínkách skutečnosti

2. zákony svobody jsou zákony vyjadřující to, co má být...Sollen, tzn. rozumem stanovenou povinnost, jak máme správně jednat

3. protikladem světa svobody „Sollen“ je svět „Sein“, který motivuje naši libovůli – je světem náhody a ne rozumového pragmatického jednání

4. sféra Sollen je sférou morální i právní normativity, zdrojem je rozum, rozlišením Sein a Sollen se začínají dějiny moderního právního myšlení

Kelsen

• je nutný jiný přístup k analýze vůle a je nutné ukázat, že zdrojem normativity není proto, že je rozumná, ale proto, že je to její danost, její vlastnost být zdrojem normativity

• norma je výrazem aktu chtění, vůle je v pojetí právních normativistů očištěna od psychologických a empirických charakteristik

Rozdílnost sfér Sein a Sollen se automaticky projeví i v jiných metodách jejich poznávání:

• Pro Sein je charakteristický princip kauzality, forma poznávání je tu soud (výrok)

• Pro Sollen je charakteristický princip přičitatelnosti, formou poznání je tu norma

Sollen a Sein jsou charakteristiky dvou na sebe nezávislých světů, svět Sollen je objektivní, základní strukturální jednotka je norma; svět Sein je světem subjektivní zkušenosti, morálky, zájmů, existence normy je apriorní daností chtění a poznání lidské vůle.

Hart

1. Hart kritizoval radikální odtrhnutí Sein a Sollen (dokazuje, že povinnost, Sollen je možné odvodit ze světa Sein)– pravidla definuje jako sociálně psychologické standardy...

2. zdůvodněním práva a morálky jako dvou komplementárních jevů