Filda-tisk-40stran

Kelsenovo pojetí vůle

• Kelsen provádí „očistu“ vůle – akt chtění není výsledkem morálního uvědomění, ale schopnosti vůle představovat si povinnost – naše vůle má schopnost sama o sobě utvářet si představy, fikce, konstrukce, které fungují jako normativní kritérium jednání; tzn. stanovují to, co má být (Sollen)

Proto Kelsen činí závěr, že norma je vždy významem aktu chtění

Kelsenovo pojetí normy

• Akt vůle není nadán jen tvorbou představy povinnosti ale i tvorbou účinného nátlaku podřídit se stanovené povinnosti

• Pokud má být podle Kelsena norma právní normou musí mít vždy povahu sankce

Shrnutí Kelsenova pojetí Sollen:

• “Sollen“ je nám zde představeno jako logická (objektivní) vlastnost vůle jako takové;
  toto „Sollen“- povinnost, dává (obsahový) význam normě;

• Sollen je odvozeno jen z jiného Sollen (sebereference)

• (to, že máme normu, která zakazuje krást není výsledkem pozorování toho, že lidé kradou, ale plyne z jiného Sollen, že si nesmíme něco neoprávněně přisvojovat)

• „Norma je logickým významem aktu vůle; norma je neměnná a existuje, i když nepůsobí jako motiv jednání.“

• Právní norma musí mít formu sankce

• Svět „Sein“ je světem věcí a jevů, o jejich existenci se dovídáme na základě (subjektivní) zkušenosti; v tomto světě vůle operuje jen jako subjektivní vůle, žádostivost, chtíč, proto se nikdy nemůže stát zdrojem Sollen - normativity; funguje zde princip kauzality;

• mezi světem „Sollen“ a „Sein“ neexistuje žádná spojitost, jsou to dva oddělené a na sobě nezávislé světy;

Příklad, který by nám měl pomoct porozumět povaze pozitivně právního myšlení Kelsenova ražení

A je nájemníkem a také domovníkem jednoho nájemného domu v Zürichu. V domě bydlí deset rodin a jeho majitel je pan B. Nájemné A je z důvodu funkce domovníka o 500 franků měsíčně nižší. A však onemocněl a musel jít do nemocnice, kde zůstal celý měsíc, takže se nemohl o dům starat. B si najal na tuto dobu náhradního domovníka a v následující platbě A zvýšil nájem o 500 franků. A odmítl zvýšení zaplatit a celá záležitost se dostala k soudu.

Argumentace advokáta zastupujícího A

1. Advokát zastupující A postavil svoji obhajobu na tom, že A měl sjednanou řádnou nájemnou smlouvu a také smlouvu o vykonávaní domovní služby. Podle švýcarského občanského práva – smlouva o vykonávání domovní služby je atypickou smlouvou a podléhá speciální regulaci. Nicméně úleva na nájmu je zde brána jako odměna. Podle pracovního práva existuje krátkodobá nemocenská povinnost, takže advokát pana A dospěl k závěru, že pan B mu vlastně dluží tyto peníze.

Příklad Sebereferenční povahy „Sollen“

Sebereferenční povaha Sollen, které tvoří obsah smlouvy umožňuje vyřešit případ správně a tudíž (spravedlivě), bez odkazu na morálku či jiné hodnoty, chránit práva či nároky jiných atd.